1. pf. co [hmotného] (čím ap.) uchopit, zvl. vzít; [zbraň, nástroj] chopit se něčeho; čím, mezi co zachytit: had…<by>l jie [země] kde usty pochytyl LegSilv 97; pochytiv z výhně vrúcie železo…, udeři v jeho tvář OtcB 10a; Saul pochytyw meč BiblOl 1 Par 10,4 (uchopil ~Praž) arripuit; den, jehožto sem pochytil ruku jich, abych je vyvedl t. Hb 8,9 (vzal ~Drážď, ujal ~Praž) apprehendi vzal je za ruku; pochytil [Otec] meč spravedlivosti HusSvátB 150b; pochyt jima [dvěma jehlami] aneb mezi ně něco kuože viečce toho LékSalM 241 comprehendatur, pod. t. 328; kus řetězu pochytiw,…utekl PasKal G14b (polapiv ~MuzA) ferens ║ ač…pochiti súd ruka má ŽaltKlem 142b (Dt 32,41: popadne ~Wittb, polapí BiblPad, pochopí ~Praž) pustí se do soudu, jme se soudit; pochitye muž bratra svého [aby mu řekl] BiblDrážď Is 3,6 vezma za ruku

2. pf. koho popadnout, prudce uchopit (rukama, do úst ap.): zem<ě> usta svá rozdřěvši, Pochytla jě, všě požřěvši LegApŠ 93; inhed jej [panoše] lvicě pochytiwſſi OtcB 146a tenetur; pochytyw ji [Jitku Břetislav] PulkB 50 (v. pochvátiti 2) rapit; pochytiwſſi [matka] mlazšieho syna svého na ruku TrojK 135b gerebat in brachio vzavši na ruku

3. pf. koho/co zmocnit se koho/čeho; co uchvátit: přijda zlý, pochity to, což je vsáno BiblDrážď Mt 13,19 (vezme ~Ol, polapí ~Pad, vychvacuje ~Praž) rapit; vietr…pochitiw [kobylky], uvrhl v Rudné moře BřezSvět 22a, pod. BelB 80b; smrt tě náhlá pochitila HusSvátA 475a; až jej [odkládajícího pokání] v tom smrt pochytij ChelčPost 233b náhle zastihne ║ vyšinuvši se jedna veliká ryba, chtieše jeho pochytiti TobB 310 (Tob 6,2: v. pohltiti 1) pohltit; muož člověk narozený na zemi pochytyty nebe LyraMat 78a získat pro sebe, dosáhnout

4. pf. co (odkud) vzít, odnést; [něco abstr.] odejmout: přída diábel pochyty slovo z jich srdce EvKlem 44b (L 8,12: béře ~Seit, vezme ~Ol, otejme ~Praž, vynme BiblPad, vyniemá ~Praž) tollit; když co pochyti, jiné za to položí BiblOl Pr 19,19 (uchvatne ~Lit, vezme ~Praž) rapuerit sebere; to, což je bylo milováno, pochiti s sebú všudy radost Čtver 23a; těla svatý Justinus pochytiw,…pochoval PasKal I6b (pochopiv ~Klem) ║ pochycen jest [bohumilý ze středu hříšných], aby zlost neproměnila jeho rozumu BiblOl Sap 4,11 (uchvácen ~Lit, vytržen ~Praž) vynesen; v té přiezni kteraks diábel pochyti člověka v mnohé zlé ChelčBoj 392b zavleče; z toho [slov Písma] jedno slovo pochytiti ChelčBisk 30b vytrhnout (ze souvislosti). – Sr. otnésti 2

5. koho/co (v čem ap.) chytit, polapit; koho v čem [při činu] dopadnout, přistihnout: popova dci kdyby pochycena byla v smilství BiblOl Lv 21,9 (popadena ~Pad, zastižena ~Praž); jehož [Samsona] když pochytichu Filistínští t. Jdc 16,21 (polapichu ~Pad, jali ~Praž) apprehendissent zajali; kdy bude v tom [škodění] pochyczen t. Pr 26,19 (popaden ~Lit, polapen ~Praž) fuerit deprehensus; Achazib…držě vlka anebo pochićuge netrpělivě VýklHebrL 174b; ktož pochyti stien a honí vietr BřezSnářM 23b (Sir 34,2: lapá BiblOl, chytá ~Lit); ryby lapány bývají udicí a ptáci pochyceni osidlem JakPost 103a; luňák…jiného ptáka pochycuge JakZjev 288b; v osidle…pochycena jest noha jich TovHád 77b (Ps 9,16: v. pochopiti 5); kterýž [„knap“] mezi nimi pochycen ArchČ 9,161 (1476) ║ test jeho pochytyw…, je sě jeho držěti BiblOl Jdc 19,7 tenuit zadržev. – Sr. lapiti, ujieti

6. koho/co opanovat, ovládnout; [o něčem intenzívním] („v sě“) zachvátit: kto z vás, takú jsa pochyczen bezumností, smělostí, bude směti za mnú ostati KarŽivA 399 (bude obvázán ~C) captus; an má ducha němého, jenž kdežkolivěk jej pochyti, o zemi jím udeří BiblB Mc 9,17 (v. napásti, napadnúti 3) apprehenderit posedne, pod. PulkB 41; třěvíčky jejie [Juditiny] pochytili sú jeho oči BiblOl Jdt 16,11 (chytily ~Lit, polapily ~Pad, jaly ~Praž) rapuerunt zaujaly; pochyti [strach] jeho nohy t. Job 18,11 involvent; čímž…světlejšie rozumnost, tiem silnějie v sě pochyty mysl ŠtítVyš 99a in se rapit; slepé žádosti chtivost nepochyczuy tebe o mštění TrojK 97b non eripiat; najtužší nepřietelé jeho…pochytili sú srdce jeho ChelčKap 353b; blud pochyti člověka ChelčSíť 6b; pochycen jest [svět] tiem divadlem jako bleskem anjelským t. 177b uchvácen ║ přijdúť tobě všecka požehnánie tato a pochytie tě BiblOl Dt 28,2 (chopie sě tebe ~Pad, obsáhnú tě ~Praž) zahrnou; tmy jeho [boží světlo] nepochyti ŠtítBes 14 (sr. J 1,5) nepohltí

7. co [žádoucího] přijmout, osvojit si, zvl. získat: Pochyṫ ji [opatrnost] a povýšíť tebe BiblLit Pr 4,8 (popadni ~Drážď, přijmiž ~Praž) arripe; aby spatřiece budúcie biedy hrubost, spieše by pochitili pokánie ProlBiblK 18b (1 k Jl); Achaz…pochicuge sílu VýklHebrL 174b apprehendens; marná chlúba pevnú chválu klamařka pochyti Čtver 96a rapit; [aby nehřešili] pochytiecze někaká náboženstvie obláštnie ChelčKap 209a ║ jistú cěstu pochytywſſe, jidechu BiblOl Jdc 19,14 (konáchu ~Pad, brali sú se cestú ~Praž) coeptum nastoupivše

8. co ap. postihnout, zvl. pochopit, poznat: ten blud [mrskačů] najprvé biskup normberský pochytyl jest a jeho dobrý diel zkazil PulkB 176 deprehendit; člověk nepochyti toho, což jest božieho BiblOl 1 C 2,14 (nepochiczuge ~LitTřeb, nepochopí ~Pad, nepřijímá ~Praž) non percipit; aby tu [na poušti učedníci] pochytyly v nábožnosti to [učení] LyraMat 58a hauriat pochytili; lidské srdce nemóž pochytiti, ani mysl přemysliti a jazyk vypověděti [tolik zločinů] BelA 167b (sr. 1 C 2,9) concipere; abyšte mohli pochytiti, t. rozumem vaším JakPost 167b; bez dotýkanie a spatřenie nemóž snadně pochyczeno býti, kterak takové kosti zlomené…mají býti napraveny LékSalM 595 apprehendi; tať moc [mozku] pochychuge (m. -czuge) všecky zpuosoby všěch věcí pochycených od pěti smyslóv t. 741 ║ nemním, by vešken svět pochytyl [„znamení“ Kristova] LyraMat 67a (sr. J 21,25) capere stačil pojmout. – Sr. postihnúti 11, seznati