1. koho/co (čím kam) zasáhnout bodnutím n. bodáním; pf. bodnout: by tu Tristram…skrze štít Poboden velmi velikú ranú TristB 10b; synové mladých žen pobodli sú je [Asyřany] BiblOl Jdt 16,14 compunxerunt pobodali; obojček [Filemonův] protasiv, v hrdelné žíly jej smrtedlně pobode TrojK 118a intercidit; pungo…est punctum facere ubósti, pobadati VodňLact ee7b; jeden poboden aneb posečen bude přes oči aneb v oči PrávSasE 100b gestochen…wert ○ pobádajúcí adj.: Ahoites trnoví nebo pobadagiczy VýklHebrL 178a compungentes bodající — obrazně o narušujícím podnětu: kto se ubodne v oko…a kto pobada srdce BiblLit Sir 22,24 (ubádá ~Pad, dotkne ~Praž, sě ubodne v srdce ~Drážď) pungit; pobodeno jsa [ucho] ostrým ostnem závisti Čtver 51 b

2. co, čeho/koho (čím) pobodnout, bodnutím n. bodáním pobídnout k rychlejšímu chodu: pobodl bieše svého koně AlxB 71; jimiž [ostrohami] by koně pobadal LegUmučŠtítK 45 (v. ostroha 1); jako lénieho dobytčěte ostrohami pobadagie a bičem pomrskaje ŠtítVyš 23a tunditur; ta cizoložnice sedíť na šelmě, nesmieť jie poboſti žádným tresktáním z hřiechóv, aby vždy pokojně na ní seděla ChelčOl 266b (fig.); tuť jich ďábel jako ostruhama pobada RokPostB 515; ostnem voluov pobada BiblPraž Sir 38,26 (pudí ~Ol) agit; v. též ostnec 1

3. koho/čeho (k čemu čím) pobídnout, podnítit, ipf. nabádat: těmi řečmi svatý Bernart pobadal k milosti srdce svého i jiných také ŠtítSvátA 161a; ó, Belial, velice mne [Mojžíše] pobadaſs a k tomu chytře líčíš BelB 67a pungis slovy popichuješ; núze biedy pobada k volání hlasu silného ChelčPost 224b; aby jsa bědami poboden, pozdvihl očí svých k milému pánu bohu ŽídSpráv 200