pobrúsiti, -šu, -sí pf. (ipf. sr. brúsiti); k brus
čeho [meče ap.] (na čem) nabrousit, naostřit co: ten [můj sluha] na mě mečě pobruzzil AlxBM 307 (pobruſyw ~M); na němž [brousku Pravda] bude moci řezáčka svého…pobrusyti TovHád 82b (v obr.). Též po r. 1500
Vid. dvojice s brúsiti jako u Zubatého typu posoliti (v. t.)