1.[o věci] poskytnutý, daný do užívání: ani sukně chtěl mieti, jedno od jiného poyczzeney Frant 88b commodatum; cizieho neberu, ale poiczeneho hodně požívám [o majiteli] HusPostH 112a (zpodst.)

2. [o majetku, moci ap.] (ot koho komu) propůjčený, udělený, svěřený: ješto [bohatí] v sboží sobě poziczenem nechtie…bydleti JeronM 10b; chceš li od boha tobě králevstvie poyczeneho…zpravovati ŘádKorA 39b concessum, pod. AktaBratr 1,32b; každý užívaj věci podlé stavu sobě poyczeneho ZrcSpasK 6; chcem právě spatřiti pravdu, ač ne vlastní, ale poycżenu AlexPovB 244b mutuata; kterýžto moci sobě poycżene zle požívá BelA 168a; úředníci vládnú jedne z moci poyczene pána svého LékFrantA 171a; jim skrze děda…na jich svobody a milosti daná, dopuštěná a pójčená [privilegia] CJM 4/1,311 (1413); poslednie rozkázánie ze svého statku jí od milého boha na tomto světě pójčeného ListářPlz 2,1 (1451) ║ feodus poiczena zbožie, manstvie MamUKA 22b manství, léno

3. [o abstr., zvl. žádoucím] (ot koho komu/čemu ap.) poskytnutý, daný, zvl. ku prospěchu: chvály jim [mnohým] poyczzene vzácny nejsúce BiblOl Est 16,3 (jest na ně vzložena ~Pad, jim dána jest ~Praž) datam; náš zprávcě ústavný jakžto pogiczeny nám od nebeského dvoru SekvUKA 18b concessus; vedlé vtipnosti, jim [ďáblům] včas poyczene a ot boha stvořitele dané TrojK 109a; odpustkové…od biskupuov puoycżenij nic neprospievají AktaKost 31b; pořádnú a od boha poyczenu svobodú PříbrZamP 169a; dni své vésti tomuto životu puoycżene PasKal L9b; čas ku pokání poyczeny BechMuz 44b; pánu bohu z vítězství nad nepřátely půjčeného chválu vzdávajíce [táboři] BřezKron 381 za vítězství, které jim Bůh dopřál ║ neb jest požíval [řádný křesťan] manželstvie poiczeneho a nehodnými věcmi nezblúdil jest HusPostH 134b daného od Boha

4. (za)půjčený, daný do užívání na určitou dobu: jázť [tj. bohatství] sem sbožie poziczene, tobě na čas žití dané HradBohat 141a; když…světlem zajatým nebo poyczenym činí [měsíc] den jalový TrojK 89a adulterino; zasě…odstúpiti toho dvora Vaňkovi [tj. pronajimateli]…s věcmi [tj. nářadím] svrchupsanými pójčenými ArchČ 26,299 (1432); o kusech [tj. koni, šatech] puogczanych do dne Žilin 137a

5. [o sumě, dlužní částce] (komu na co) půjčený, poskytnutý jako půjčka: pakli peniezě poycżene dal by sirotku mému BiblOl Ex 22,25 (puojčíš li ~Praž) mutuam; dluh…nad deset kop, buď věnný, buď pogyczeny DubA 4a; lichva tělestná jest z úmluvy převzětie poiċene jistiny HusVýklB 87a; že jsme…nám požičeného dluhu dlužni šest set zlatých List VýbAkad 2/2,410 (1422); o dluh na město půjčený NaučBrn 72; penieze tak neřádně puogcżenee ZřízVlad o3a mutuata

6. připuštěný, dovolený: jakúžť jest smělost dal [ďábel] při věcech zabráněných, takéžť radí se zdržovati i od poiċenych JakKal 84a; kterýž [man] prvé poyczene svědectvie má, ten má to sbožie s právem obdržěti PrávŠvábA 76b lehenunge tj. uznané