1. [o rodičích] (koho/co) plodit (koho/co), ze svého těla dávat život (komu/čemu); [o ženě] rodit: núzě ženy, ješto plodi a u porození usiluje BiblOl Is 21,3 (úzkost porozujície ~Pad) parturientis; doňadž pílé [samec a samice] plod plodyty LyraMat 121b intendunt generationi; tu sě hniezdí [církev], tu dietky svých dobrých skutkóv plodi VýklŠal 50b fetus…congerit; generare děti plodyti, gignere roditi SlovOstřS 135; quid generas čemu plodiſs [otče]? VýklKruml 151b (Is 45,10: co rodíš Pror, zplozuješ BiblPad); ona [Alžběta] zmládi neplodila RokLukA 3a; jeliž na starost plodili [rodiče] t. 3a ║ jedna [studánka] jalové [ženy] plodi GestaB 116a fecundat macht fruchtpaer činí plodnými; o péckách, ješto kury plodie CestMandA 169b umožňují líhnutí kuřat. – Sr. dělati děti (SlovKlem 14b)

2. [o zemi, stromu ap.] (co) rodit, dávat; [plody] nést; [zlato ap.] poskytovat; [o rostlině] plodit: jež [drahokamy, zlato] moře neb země plody AlxV 622; juž [„tvář“, tj. tvora] země neb moře plody, což li gde v povětřie vschodí LegMar 54; jakožto dřěvo [často přesazované] nemuož dobřě ovoce nésti…, takež mnich vrtě sě i sěm i tam nemuožť dobřě ovoce ploditi v nebeském království OtcB 132b (fig.) přinášet užitek; zahrádka v sobě plodi květ BawEzop 195; vinice Jezu Krista počela jest ploditi plod vuoně boží Frant 22a germinare; plody [bavlník] let dvanást CestMil 117a; profert plodij [země] vel přinosí VýklKruml 201b (Agg 1,11: vydává BiblPad); generans herbam plodieczi [země] zelinu t. 320b (Hb 6,7: rodí BiblOl, urodí ~Lit); poslové pána Ježíše…plodie ovotce spravedlnosti AktaBratr 1,68a; sama od sebe plodi země: najprvé bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu BiblPraž Mc 4,28 (plod dává ~Drážď, plod činí ~Lit); fructificare ploditi aut ruosti SlovKlem 14b (frucht bringen DiefGlos 248). – Sr. nésti I/5

3. [o zemi, větvi] rašit, vyhánět klíčky n. odnože (pučet): plod a ktvi, země;…protož vyvede [Bůh] z země býl zelenitý a plod nesúcí ComestC 2b (Gn 1,11: zploď EvOl, vzploď BiblOl) germinet; vy, hory izrahelské, větvy vašě rozprostřete, abyšte plodili a ovotce své přinesly BiblOl Ez 36,8 (vzplodily ~Lit, rozplodily ~Pad); jako plodiece rozmnožili sú sě [Izraelští] BiblPad EX 1,7 (plodici ~Lit, plod z země vycházející ~Praž); germinare plodyti vel se pučiti SlovOstřS 135 ║ plodyla sem [moudrost] v lidu poctivém EvOl 187a (Sir 24,16: rozplozena jsem BiblDrážď, vzplozena jsem ~Ol, kořenila sem ~Pad; fig.) radicavi zapouštěla jsem kořeny; jako zahrada siemě své plody Pror Is 61,11 (vzplozuje BiblPad) dává vyklíčit semenům. – Sr. kvísti, rósti, zelenati sě

4. (koho/co [hromadného]) rozmnožovat, činit početnějším, hojnějším: bóh skot jho [člověka] viece plodil LegMar 9; kniežata vojny plodiecze a chudinu tiem hubiece, plodie šosy, k tomu berně DesHrad 609; jáz sem…u mém domu plodil [majetek] HradBohat 142a (v. obchoditi sě 1); rač je [bekyně], bože, ploditi LyrVil 122; bude tě [Izrael Hospodin] milovati i plodyti BiblOl Dt 7,13 (rozmnoží ~Pad) multiplicabit; kněžstvo hrdé již plody [Antikrist] KancJist 88 ║ mier a pokoj všudy plodil [císař] BawArn 191 šířil; apoštolé, ješto jsú z nebeské studnice rozum svaté viery plodiecz vešken svět ovlažili PasTisk F38a (v. navažovati; fig.) rozvádějíce

5. koho/co (čím) podporovat; [něco žádoucího] rozvíjet, posilovat: chci tě [Prkoše] s tvým rodem plodyty DalC 44,39 meren und derhöhen; dobrý svój jazyk plody t. 67,19 preitet und meret; boží čest mnohým činem plodyty t. 95,10 virbringen; macechu velé ploditi a svú matku zahubiti DesHrad 749; jehož si byl svým sbožím plodie, tenť pak tobě bude k škodě BawEzop 533; povinni smy viece našie dušě vóli plodyty a plniti než těla AlbRájA 43b; jednostajně plodili sú [svorní předkové] obecné dobré GuallCtnostK 181 providere; Konstantin ve všem plodil jest vieru křesťanskú GuallCtnostM 35a honorabat; dobrý…pravdu plody FlašRadaA 970; kterážto [osoba] by…zemskú chválu ctně plodila Budyš 34a šířila; všudy Němcě po zemi jest plodil [Karel IV.] SebrKron 2a. – Sr. posil(ň)ovati

6. co pěstovat co, věnovat své úsilí čemu: (A) [živou přírodu] pečovat o vzrůst čeho; [dobytek] chovat; (B) [činnost] oddávat se čemu; [zaměstnání] zabývat se čím: — A: počě Noe…vinnici ploditi BiblOl Gn 9,20 (štiepil jest ~Pad) plantavit; víno, obilé, ovoce, dobytek plodiecz ŠtítŠach 306a; štěpy plodiechu a domy staviechu RokLukA 350a; nazývá [cisař] město štěpnicí ciesařskú, v kteréžto velicí králové…své rozkoše plodí LetKřižA 135 ed. (fig.) ║ za pluhem choditi a zemi ploditi TovačA 78b obdělávat. Sr. pěstovati 2 — B: páni kostku, klánie plodyechu DalV 102,27 sich ubtin…an stechin; kdež by…plodili [ženy] tancovánie BawArn 705; všudy plodi [Arnošt] po zemiech turnaje i klánie t. 943 begynnet er; milovníci tohoto světa právě jako kupečstvie plodye Aug 39a provozují; aby jimi [psy] zvěř honil a kratochvíl plodil RokPostK 237a

7. co [skutky] činit, dělat, konat; [něco nežádoucího] (s kým) páchat co, dopouštět se čeho: podlé ženy…smilstvo plodyty EvVíd 40b (Mt 19,10); plodyty milosrdie a pravdu BiblDrážď Pr 21,3 (činiti ~Lit) facere; všickni, ješto plodyte hřiech t. Mt 7,23 (činíte ~Ol) operamini; nevěrní soci…křivé šepty k uchóm plodye LegKat 48 pomluvy šeptají; své náboženstvie plody HradProk 18b (v. náboženstvie 2); proč, človeče, pyšen chodíš, proti bohu pýchu plodyſſ? Vít 32a pyšně si počínáš, pod. WaldhPost 69a aj.; ten ukrutnost plodieſſe na hostě ComestC 123b exercuit; nekázen s nimi ploditi GuallCtnostK 238 (v. nekázn 2); ač dobré skutky plodij [duše], však jest nečistá JakZjev 63b; co děti…zabylstvie neslušné plodie RokPostA 137a vyvádějí; nechci…dlouhých řečí ploditi TovHád 85a; v. též omluva 5 ║ budú [bradáči] šlechetnými pannami smiech ploditi DalL 10,63 (pobíjěti ~V) werden…ir gespotte haben tropit si z panen posměch; ješto modly plodie BiblDrážď Sap 14,11 vytvářejí; čemu jest Jezus smutek plodyl, proč li je sě otci modlil? AnsVít 47a byl pohřížen v smutek; oči jmají, a blíkati nemohú, <ni> zraku plodye [modly] LegKat 2104 ani nevidí; ty mi se, šatane, dobře hodíš, když mi ty chytrosti plodiſs DivKlem 193b (82) vymýšlíš. – Sr. činiti, dělati, konati, páchati 1

8. co (komu) působit, způsobovat co (komu), být zdrojem čeho (pro koho); [cit] budit, vyvolávat: kdo treskce hřiešného, plody sobě ohyzdu BiblDrážď Pr 9,7 (zplozuje ~Lit, přivodí ~Ol, činí ~Praž); závist nenávist plodi KarŽivA 333 (rodí ~C); mezi lidmi tuto chodíc, nic jiného než smích plodiſs DivKlem 175a (491) vyvoláváš; nejradějiť vraždu plodim [Vrbata] t. 194a (89); ten kámen plodi sbožie Lapid 162b přináší, pod. t. 164b; dbají [páni], aby…veselé světu plodili HusSvatokup 197b; generant plodie VýklKruml 315a (2 T 2,23: rodie [otázky] sváry BiblOl) vedou k hádkám; reumu plodi [pití] LékMuz 135a; plodi [„prach rostivý“] maso beze všeho úrazu a leptánie LékSalM 837 podporuje narůstání nové tkáně; plodj [„pilule“] veselé a rozum vostří Apat 117d ○ plodiecí adj.: bez ustanovení lidských…marné náboženství a mylnou naději plodjcých AktaBratr 2,197a ║ prvost aneb potomnost zápovědi naprosto práva neplodi PrávJihlA 105b nezajišťuje právní nárok