pilkovaný / pilkovatý adj.; k pilka
[o kose] pilkovitý, mající zubaté (zoubkované) ostří (sr. Dějiny techniky 83): myť [„Neštěstí“] sme ten sěnosěčec, jehožto kosa jest pilkowana sěm i tam, avšak sě nikdy viece neztupí TkadlA 36b (~B); tupú a pilkowanu kosú t. 36b (pilkowatu ~B). – Sr. pilovaný 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
pilkovaný, pilkovatý adj. opatřený zuby jako pilka, zubatý: pilkovaná kosa
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
pilkovaný, pilkovatý adj. = jako pilka zuby opatřený
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.