Pik, -a / Píka, -y / Pikač, -ě m.; k *pikati n. pik (?)
Jen jm. osob. Pik (SvobodaExc 1365), Píka (t. 1402), Pikač (ListářPlz 1,113, 1369). Sr. též jm. osob. Pikáček (ArchLoun 1430), Pikava (SvobodaExc 1386), Pikoně (NekrDrk 147) a jm. míst. Pikov (Profous 3,359, 1291) a Pikovici (t. 3,360, 1310)