picí adj.; k píti
sloužící k pití: že sem puojčil stříbra pícího tří šaluov stříbrných a tří lžic stříbrných Půh 4,410 (1464); že sem jemu půjčila dvú střebú picích t. 6,51 (1480). Sr. pitedlný ♦ p. picí med medovina (v. WinterŘem 889): také med picí hotov jest, čtyři súdci ArchČ 14,94 (1459); žeť jest med picí hotov…o hrnec strdi čistého,…tohoť ještě nemám t. 111 (1462). Též po r. 1500. – Sr. medovina