1. (čeho [chleba]) vykynuté pečivo pečené v peci, zvl. pecen, bochník; [ze sladkého těsta] bochánek: posáh Přěmysl k lýčěniej kabeli, vyně…řešetný peczen velí, počě…jiesti DalC 5,26 (peczen chleba ~Fs) prot; dvanást pecznow přěsných z běli velmi čisté ComestC 71a panes (nepřesný překlad); torta koláč, liba peczen, artocopus roztlesk KlarBohO 292 (De semine), pod. KlarGlosA 1806; žádám velikých chlebóv neb pecznow WaldhPost 77a; libeta peczen SlovVodň 64a (honigkuchen DiefGlos 322); libum pecen, libeta medník SlovWies 2a; tu skleničku vlož u peczen v těsto LékFrantA 52a; nedá li se hojně všecko chudým žebravým, než jen…za ukruch, a ne za pecen BechNeub 209b; deset pecznuow chleba BiblPraž 1 Rg 17,17 (bochencóv ~Ol, chlebóv ~Pad) panes; aby…dali každý rok všichni po jednom pecnu chleba režného ArchČ 28,265 (1497) ║ byť mi bylo i poslední sukni s sebe zastaviti, sníme ten pecen spolu TovHád 37a tj. vyřídíme si to spolu; liba peczen, sacrificia de liquidis facta aut placenta SlovKlem 59b placka, tj. obětní pečivo z řídkého těsta (?)

2. (čeho [sádla ap.]) bochník, kus hmoty podobný pecnu: činie lidé v tej vlasti peczny veliké, a ty [ryby] zřezíc na malé kusy i…přičiniece múky, smiešejí, v hromadu sválejí,…jako právě když chléb dělají z těsta. Potom ty chleby na slunci sušie CestMil 124a panes; Anidče dostalo se čtvero prasec,…jedno polopintí, dva pecny sádla ListářPlz 2,195 (1477)