pečeně, -ě f.; k péci
1. pečeně, upečené maso (zvl. na rožni): assatura peczenie KlarGlosA 1799 (De ferculis); někto líže rožen, ač sě jest peczenye jemu i nedostala ŠtítSvátA 11b; chovaj sě od diáblovy peczenie, ješto peče ji ohněm smilstva ŠtítBrigP 74b; všeho rovně zřežiž a peciž, a což poteče od peczenie, toť bude sádlo LékFrantA 66a právě pečeného masa, pod. VodňLact D3b; zvav mě na pečeni Půh 2,356 (1415); do pytle štiku, kapra, peczeni, prase berú [mniši] KorMan 39a; oblysejí jako přepečená peċeṅe BechNeub 63b (v. oblysěti)
2. játra (n. ledvina ?): vezmi [lékař] kozlovú peczeni nebo játry, mažiž je olejem, peciž LékFrantA 68a. – Sr. pečenka 2, sloven. pečeň ‚játra‘
Též jm. osob. Pečeně m. (UrbEml 287, 1410)