1. (co [chléb, maso ap.]) péci, působením žáru připravovat něco k požívání: počěchu [zloději] to maso čúci, gdež ona pekla LegJakK 183; sám [sv. Václav] oplatky peczyeſſe DalC 27,33 (v. oplatek 1) buch er; chléb jěčný a proso pekucze jědli PasKlemA 181b; krmě, jenž od těsta mohú pecżeny býti BiblOl Gn 40,17; chovaj sě od diáblovy pečeně, ješto pecze ji ohněm smilstva ŠtítBrigP 74b decoquit; kto jej [stvol] na ohni pecze LékVodň 281b; králi…bude nepecżeno, nevařeno i chleba se nedostane HusSvatokup 155b; frixo…peczi SlovOstřS 135; aby paní Lída…z toho [obilí] chudé krmila, chléb pekla…a mezi chudé…rozdávala ListářPlz 1,383 (1435); aby v pekárnách v neděli…nedělali, ani chleba pekli ArchČ 14,444 (1444); pinsere peczy, pistare idem SlovKlem 20b; mirabolanové…mají se pecy tímto obyčejem Apat 93b assant; peczyz to [jablko a vosk] poznenáhlu zdaleka od ohně LékChir 226a; vosole [kýtu], pecz na rožníku Kuch 5b; v. též oprava 9

2. alch. co pražit, prudkým žárem upravovat (v nádobě): skrze voheň popela pekúcz [hlínu] AlchLull 67; vysuš [navlhčenou hlínu] a pecz s vohněm trochu silnějším…a varuj se od vohně t. 68, pod. t. 66 a 122. – Sr. páliti 8

3. koho (na čem [roštu ap.]) péci, pálením mučit: když sem peczen [Vavřinec],…děkoval sem PasMuzA 432 assatus; kázal [císař]…na železnéj lésě na uhlí jě [světce] pecy t. 482; aby jej [hříšníka ďábel] pekl na věky v uohni a uvařil GestaB 55b; než li by byl peczen na roště jako svatý Vavřinec HusKusE 250b torreri; v. též obracěti 1 ║ ano jej [rytíře] již milost peċe přehorúciej onéj vdovy BawEzop 2421 spaluje, rozpaluje. – Sr. páliti 4