pamětivý adj.; k pamět
1. p-iv býti pamětiv býti čeho pamatovat na co, mít na paměti (na zřeteli) co: Pamyetiw budu jmeni tvého ve všem narozeňú ŽaltKlem 44,18 (pomnieti budu ~Wittb, připomínati budu BiblPraž) memores erunt; pamyetiwi sú přikázaní jeho t. 102,18 (pomnie ~Wittb, pamětlivi jsú BiblPad, pamatují ~Praž); PAmyetyw buď slova tvého sluze tvému, v němž si mi naději dal ŽaltPod 118,49 (pomni ~Wittb, památen buď ~Klem, pamětliv BiblLit; pamatujž ~Praž); Pamyetyw buď pán bóh svaté oběti tvé ModlMil 177b; v. též památný 1
2. ♦ písmo p-ivé pamětivé paměti, kroniky: kaž hledati v knihách tvých předkóv i nalezneš v pamietyuem písmě o tom o všem BiblOl 2 Esd 2,22 (v pamětlivém písmě ~Lit, v písmiech ~Pad, v kronikách ~Praž) in admonitionibus
Sr. památný, pamětlivý