1. (koho/čeho, o čem ap.) pamatování (na koho/co), připomínání si (koho/čeho); v předl. pádu paměť; „p. činiti, jmieti“ ap. pamatovat (na koho), že…pamatovat se; „v p-ti“ čí ap. za doby pamatované kým, pokud čí paměť sahá: toť čiňte na mú pamiet BiblDrážď L 22,19 (v. památka 1) in…commemorationem; pro pamiet činím to [ukrádání ze sukna], abych veždy pomněl na to DesHrad 949; [píseň] na pamyet božiemu umučení ModlMil 73b; dřevní kniežata měli sú pamiet o smrti budúcie GuallCtnostK 202 consideratio; též město v pamieti druhé ženy čistéj zrušeno jest t. 233; dárkové na pamyet té milosti ŠtítVyš 27a pro memorialibus; pamět vaši činím vždycky v modlitbách mých JakPost 76a (R 1,9: v. památka 1) memoriam; skuoro na zemi nebylo pamieti božské ŽídSpráv 144; pamiet na dobrodienie AlbnCtnostA 83a; mnoho statečného a paměti hodného jsou učinili ArchČ 20,552 (1467) — jur.: hamfest…naší zlatú pečetí smy potvrdili k věčné pamyety PulkB 156; za lidí pamieti tak bejvalo TovačC 164; na zdrženie i budúcí pamět toho ArchČ 26,294 (1456); pamět mám [sedmdesátiletý] od 60 let…, že…pan Berka…postúpil synu svému…sbožie t. 37,378 (1456); nebyl jest [„plat“] pust i prvé před naší pamětí t. 569 (1463); což má pamět stačiti muože t. 626 (1463) paměť sahá; nikdy od mé paměti t. 771 (1465) ║ na to pamět sem měl, aby on neměl…co žalovati ListářRožmb 4,62 (1449) jsem dbal; Jindřich oznámil a ku paměti přivedl, že… DeskyMorBrn 65 (1494) připomenul (pod. HusKorA 29)

2. (koho/čeho, o kom/čem) připomínka (o čem), uvedení n. uvádění (čeho) na paměť; „p. činiti“ ap. připomínat (co) ap.: pamyet tvá ot pokolenie až do pokolenie ŽaltWittb 134,13 (v. pamětidlo); učiň [v dopise biskupovi] o mně pamyet, aby mě v svých měl modlitvách JeronM 25b memoriam; o němžto [hradu] dřieve pamiet byla KarŽivB 172a (zmiena ~A) mentio; zakadí pop na pamyet daru čiest krupicě BiblOl Lv 2,16 (na památku ~Pad); svaté Čtenie o tom činí pamiet MatHom 109; velikú činie pamyet tací příkladi ŠtítBarlB 72; věčného zatracenie pamiet HusZrcK 75a recordatio; aby ty úmluvy…věčnú pamiet držely a měly ProkArs 179b; ohlásil póhon na p. Vaňka…umrlého pro pamět pře Půh 4,478 (1466) ║ vezme [kněz] plnú hrst běli a oleje…i položí pamyet na oltáři BiblOl Lv 2,2 (pro památku ~Praž) memoriale připamatovávací obětní dar (sr. Novotný, Bibl. slov. 1,587; pod. ComestC 83a); toť jest, ješto mi učinil hospodin…A budeť jako znamenie v rukú tvú a jako pamiet před tvýma očima BiblOl Ex 13,9 (pamětné ~Pad, památka ~Praž) monumentum pamětní znamení (pod. BiblLit Ex 28,29)

3. relig. (čí, za koho) zádušní obřad (při němž věřící modlitbami pamatují na daného zemřelého): kakž kolivěk pohřeb jměl [biskup v klatbě] kostelní, však na zádušniciech pamyet jeho nebyla PulkB 137 memoria; s světly mnohými jako k veselí připravenými činili sú [staří křesťané] služby a pamieti mrtvým svým ChelčPař 148a; aby pamět věčná byla za mú duši i jiných předkuov ArchČ 26,204 (1453); kdyžto pamět službú boží pánuom předkuom mým činil sem t. 15,6 7 (1493)

4. paměť, schopnost pamatovat si zkušenosti, poznatky ap., popř. vědění, soudnost: zpoviedajte sě pamyeti svatéj jeho [Hospodina] ŽaltWittb 96,12 (v. památka 4) memoriae; jest [Kateřina] hlubokéj pamyeti i přerozšafnéj múdrosti LegKat 1501; pamyety člověka zbavuje [smilstvo] JeronM 18a; by ony [ryby] měly pamyet ComestC 4b; kterak zlé pamyeti já sem; nože svého v komoře sem nechala GestaB 95a; ne obstupescas aby z rozumu vel z pamieti nevypadl VýklKruml 113a (Eccl 7,17); kto pamiet tratí LékFrantC 236a (v. nepamět 5); pro ukrácenie řeči a nedostatku pamieti CestKabK 36a; v. též obostřiti 3 — v jur. konstrukci utvrzující: učinil…svój kšaft s dobrú pamětí i s rozumnú výmluvú TeigeMíst 1,292 (1413); jsúci…při celé paměti ListářPlz 1,307 (1424); s dobrým rozmyslem a zdravú pamětí takový jsme ortel konečný vyřkli ArchČ 18,325 (1461); paměti užívaje, s dobrým rozmyslem…vyznal t. 9,364 (1495) ║ králi,…měj vždy pamiet při sobě, aby nikdy v svéj náhlosti nemstil FlašRadaA 1056 rozvahu (pod. t. 1089) ♦ jmieti sě (držěti sě, býti) na (při) p-ti paměti zachovávat obezřetnost (rozvahu n. opatrnost): [stařec k pokoušenému:] „Měj sě při pamieti“ OtcB 130b attende tibimetipsi; my sě jmějme na pamyety, abychom jemu [Bohu] drželi vieru ŠtítSvátA 6b; drž sě na pamieti a mluv slova rozváže TkadlA 3a, pod. ChelčBoj 394a; ej, literáte, pomni sě, ej, žáčku, buď při pamieti! t. 21a; v. též odolati 1. Sr. pamatovati sě 1

5. paměť, co uchovává minulé vjemy a zkušenosti, sídlo paměti; „na p-ti jmieti“ koho/co ap. mít na zřeteli („pamatovati“ 4): jmajě tu věc na pamyety, kak by sě mu to dostalo AlxV 766; na pamiety obdržěti BiblDrážď 2 Mach 2,26 (v. obdržěti 8); mistři své pamyety počechu rozcukovati LegKat 1465; aby staří jako děti vžda smrt jměli na pamieti HradBohat 139a; jest vždy v srdci to [slova Ježíšova] v pamyety napsáno jměl PasKlemA 133a (na pamieti ~Kal); aby…z pamyety a z mysli vyšly jim takové věci ŠtítVyš 116b; abychom to v pamyet vzeli ŠtítSvátA 200a; měl jest boha na pamieti ŠtítAlžb 459b; nepúščaj toho s pamyeczy RadaOtcP 370; aby ty věci…v pamiet našim věrným vdáveny byly MajCarA 22; pilni buďme, abychom to v srdečné pamieti položili HusZrcK 77a; v srdce vložiti a v pamiet učedlníkóm JakKost 166a; pamiet naše nepřijímá Krista vážně JakZjev 80b; v posledním [mozkovém laloku] zjednána jest pamiet LékSalM 741; aby…ani jeho [čerta] na pamiet brali ChelčPost 88a; neslýchal sem nikdy ani mám v paměti, by to sbožie…bylo nařiekáno ArchČ 37,1544 (1462); nenie mi to nikdy v paměti, by… t. 249 (1465)

6. (koho/čeho ap. [o minulém]) památka, vzpomínka (na koho/co), vědomost (o kom/čem) trvale uchovávaná v paměti lidí; s adj. hodnotícím paměť: božie muky pamatují [v písni] a jich paměť znamenají LyrDuch 75; jimšto zlú pamiet ostavil [Jidáš] LegJidD 2b 16; jedno jména dobrého a pamieti věčné hledáchu DalL 18,42 gedechtnizze; žádajíce vzieti slavnú pamiet jeho [umírajícího světce] skončenie OtcD 181b; jehožto [sv. Františka] pamyet <u požehnání jest> Frant 4a memoria; to o nich jest pamiet, ješto jsú…přijali utěšitele ducha svatého ChelčPost 145b; pamiet bývá v zapomenutí, leč bude zpósobena listovná pamět ProkPraxD 98b; v. též památka 4 — v gen. vlastnosti: po najjasnějším kniežeti slavné pamieti MajCarA 6; po smrti šťastné pamieti kněze Sbynka HusSvatokup 179a; k bluduom Jana Wiglefa potupené pamieti AktaKost 66b; osviecené knieže Václava sbožné pamieti Budyš 2a; o mistru Janovi Husovi zdravé pamieti KorMan 52a; dobrých pamětí urození páni a předkové naši ArchČ 9,332 (1472) ║ najprvé da bóh Abrahamovi pamyet obřězovánie ComestC 357a (A 7,8: ustavenie BiblDrážď, svědečstvie ~Ol, zákon ~Praž) testamentum ustanovení určené k pamatování (pod. PasMuzA 466)

7. koho/čeho [v kalendáři] památka, slavnostní připomínání si, svátek: Pamyet svatého Pavla ŽaltPod 3b; ot té soboty…počínáme pamyet božieho umučenie, a najviece v ymnách ComestC 315a memoriam; pamyet svaté Mařie světíme HodKlem 20a; měsiece listopada dne druhého pamiet všech křesťanských dušiček PasKal Ll7a ║ enchenia posvícenie neb obnovenie, chrámová pamyet SlovOstřS 76 památka zasvěcení chrámu

8. čeho [události] sdělení jako svědectví o čem; [zapsané] záznam (pamětní): jakžto starých knih pamyet píše KristA 37a; dvě dščě pamyeti kamenniej ComestC 174b testamenti; nalezneš v pamietech BiblOl 1 Esd 4,15 (v. památný 3); taká bieše pamyet na nich [knihách] popsána t. 1 Esd 6,2 (královo ustavenie ~Pad, sepsánie ku paměti budúcie ~Praž) commentarius; listovná pamiet ProkPraxD 98b (v. pamět 6) litterale…dispositum memoramen — jur.: psal sem pamiet svú, jež jsem ot svých předkuov…, a sám jsa mnoho let v úřadu sudieho najvyššieho…, se naučil DubB 327a; paměť mluvenie Jana Kozského, jakž byl v poselství na Táboře ListářRožmb 3,179 (1447); živú konšelskú pamieti ProkPraxD 32b memoria; prosila [vdova] paměti súsedské, aby jí…svědčili a pamět svú pravili ArchČ 37,1525 (1460); odpierá v pamětech t. 113 (1461); pamět a svědomí toho mordu Půh 5,36 (1479)