1. pahorek, návrší, terénní vyvýšenina; „najvyšší p.“ ap. vrcholek hory: hory…a pohorczi ŽaltWittb 113,6 (pahorki ~Klem, skály ~Pod, pahrbkové BiblPraž) colles; na najsvrchnějších a vysokých pahorciech BiblLit Pr 8,2 (pohořích ~Ol, vršiech ~Pad) in…verticibus; hory a pahorkowe slovú [lidé] svatého a povýšeného života VýklŠal 44b; otevru na najvyšších pahorciech potoky BiblPad Is 41,18 (v…horách Pror) in supinis collibus; pahorkowe oráni budú t. Am 9,13 (příhořie ~Drážď, hory EvOl); dvuor…s horami, s pahorky, s dolmi ArchČ 9,367 (1496). – Sr. pahrb 1, chřib

2. bibl. (čeho [obřadu]) pahorek, vyvýšené místo pro kultovní úkon (čeho): na pahorek, tu kdež jest kadidlo BiblDrážď Ct 4,6 (na pahorek kadidla ~Lit) ad collem; obřěž…syny israhelské na pohorcze obřězovánie BiblOl Jos 5,3 (pahorce ~Lit); když přijidechu ku pahorkom jordánským…, udělachu [Židé]…oltář t. Jos 22,10 (hromadám ~Praž) ad tumulos; hora myrry a pahorek kadidla jsú…duše svatých VýklŠal 75a ║ přijdeš na pahorek Páně BiblPad 1 Rg 10,5 (na vrch hory ~Praž) in collem Dei na vyvýšené posvátné místo proroků (sr. Novotný, Bibl.slov. 1,581). – Sr. kopec