padánie, -ie n.; k padati
1. padání, opakované pády: kterážto [žena] bieše zamúcena pro to padanye [tj. opilého manžela] CestMandA 224a (padenie ~D); [nebezpečí] z padanie kamení PrávHorM 13b (v. opažovánie) ex casu ♦ p. padánie na tvář ap. („na zemi“) padání (hluboké sklánění se) s tváří obrácenou k zemi: ten [způsob uctívání Boha] záleží na klanění, klekání, na tvář padany KancJist 63; ponížiti se před ním [Bohem]…s klaněním, na kolena klekáním, tváří na zemi padanim ChelčPost 81a; poctivost činí…na tvář padánjm AktaBratr 1,326b
2. pády mravní, opakované poklesky: taký jest popúdce ku padanij sám svój člověk ŠtítSvátA 126b; aby skrze ni [správu lidé] rostli v padanich mnohých ChelčSíť 67a
Padánie k padati sě v. t.