1. co, s větou obsah. komu k čemu připojit, dodat, povědět navíc k něčemu: coť vám také o jednom mnich<u> poviem, o jehož ménu chci mlčěti, ale jiné o ňem připoviem OtcB 125r; on [Esau] k tomu připovědě: Spravedlivě nazváno jest jméno jeho Jákob BiblPad Gn 27,36 (přirče BiblOl, dopověděl BiblPraž) subiunxit

2. co komu přislíbit, připovědět (arch.): aby nám … konečná odpověd dána byla, … chce li to král … v ruce své přijieti bez zbavenie. A když nám to připověděno bude, ihned chcem v příměřie křesťanské s nimi vstúpiti ArchČ 4,152 (1467); jie [paní Anně] rybník nadepsaný … nyní jako tehdáž, když jest jie od nás připověděn, … dědičně dali jsme a dáváme ArchČ 8,395 (1491)

3. jur. (o úředním činiteli) koho k čemu (soudu) předvolat, obeslat, vyzvat k dostavení se: Lorenc a jeho manželka Kateřina … mají ku právu … státi jakožto jiní purkrechtní lidé, když by připověděni byli k soudu ArchČ 14,399 (1410); když biřic má připověděti k súdu, to má učiniti v tom času, jakož slunce vychodí, a dřéve, nežli se den a noc rozdělé PrávSasE 70v

4. jur. koho přěd co (právo) o co (majetek) zažádat o něčí předvolání před soud: dva před súdem na se žalujeta a jeden druhého jest připověděl PrávŠvábC 64r; pán v tom čase mana ani toho, jemuž jest zastaveno, před právo jich žádného o to nepřipověděl PrávŠvábE 85r

5. jur. co (majetek) přihlásit u soudu právní nárok na něco: dědina [psancova] sluší v královú moc, leč to zapovědí nebo připovědie děti, … že jest jich pravá dědina PrávŠvábE 29r

6. co komu odpovědět: připověděli sme tobě, pánu svému: Nemuožeť mládenec opustiti otce, neb pustí li ho, umřeť BiblPraž Gn 44,22 (dali smy věděti BiblOl) suggessimus

7. co předeslat, povědět předem: Mojžieš chtě praviti o potopě, připovědě počátek potopy a řka: Když biechu lidé počěli sě množiti na zemi ComestC 15r praemisit