připodobnati, -aju, -á pf.
k podobnati, podobný
1. čeho, co čím zpodobnit, upravit něco do podoby něčeho, dát něčemu podobu pomocí něčeho: rytinu skuje kovář aneb řemeslník zlatem připodobná jie a škřidlami střiebrnými střiebrný kovář BiblDrážď Is 40,19 (též BiblOl, připodobnil BiblPad) figuravit
2. co (podobu ap.) „v sobě“ nabýt něčeho: donidž ty nejsú všě věci podlé boha zpósobny svým podobenstvím, … nemóž dušě slúti, by byla obraz boží. Neb jakož vosk, když připodobná v sobě postavu pečeti, slóve pečet ŠtítVyš 100r
3. koho/co k komu/čemu přirovnat, slovně připodobnit (kniž.), uvést ve vztah podobnosti: člověk, jenžto poslúchá slóv těchto a tak činí, bude připodobnán k muži múdrému, jenžto sobě dóm udělal na skále KristA 42r (sr. Mt 7,24: přirovná sě BiblDrážď, přirovnán bude BiblOl assimilabitur); tělesná milost móž býti k vodě připodobnána, ješto j laciná věc protiv vínu dobrému ŠtítSvátA 84v
4. v pas. k komu být podobný, podobat se někomu: připodobnáno jest královstvie nebeské k člověku králi, jenž jest chtěl počet položiti s svými sluhami KristA 62r (sr. Mt 18,23)
Sr. připodobnati sě, připodobnávati, přirovnati, StčS podobiti