připloźenie, -ie n.
sr. ploditi, ploditi sě
1. rozplození, rozmnožení plozením: budeta dva v jednom těle, točíš k urození aneb k připlození ComestC 9r
2. čeho k čemu přírůstek, přídavek: to [dobrý skutek] bylo připlozenie jeho svatosti k koruně nebeskéj MatHom 103 augmentum
Jen tyto doklady
Sr. příplod, příplodek, přiroščenie, roźenie, StčS naspořenie