1. co/koho (dítě) (k) komu/čemu, na co přikládat k někomu/něčemu, pokládat, klást do těsné blízkosti někoho/něčeho: pro přielišnú řiedkost povětřie … ty húby k chřiepem přikládají [lidé], a tudy hrubšie povětřie přitahují ComestC 17v apponentes; když šestinedělka dietě k sobě přikládá LékChir 160v – med.: na oteklé prsi ženské někteří přikládají sléz a bzové listie LékFrantA 90r – v obr.: porazi [Samson] jě [Filištínské] těžkú ranú, takže diviece sě lýtky k bedrám přikládáchu ComestC 133r (sr. Jdc 15,8: lýtku k bedru vkládáchu BiblPad) suram femori imponerent

(o vojevůdci) přikládati stany, přikládati vojsko k čemu zaujímat s vojskem postavení v blízkosti něčeho: k Bechsuřě, ješto bieše židovská posádka ohrazena, stany přikládáše [král] BiblPad 2 Mach 13,19 (vojska přikládáše VýklKruml, s vojskú přilehl BiblOl, táhl s vojskem BiblPraž) castra admovebat

2. med. co (ránu) čím (léčivým) obkládat, pokrývat: aby túto mastí jednú na den mazal miesto a dřevním flastrem přikládal LékSalM 512 ponatur; tiem flastrem přikládaj ránu na všaký den LékSalM 721

3. jur. co (pečeť) k čemu (listu ap.) připojovat, připevňovat na potvrzení pravosti, platnosti: pole za peniezě kupována budú a zapisována budú listem a pečet přikládána a svědek přizván bude BiblDrážď Jr 32,44 (přitískáno bude znamenie BiblPad) imprimetur signum; konšelé … pečeti ku kšeftnímu listu přikládali ArchČ 4,357 (1414)

4. co k čemu, na co ap. přidávat, dodávat: počě [černoch] viece sěkati [dřevo] i přikládati na to břiemě, jehož dřieve nemohl zdvihnúti OtcB 59v addebat super sarcinam; z svého pokladu vynosí [hospodář] i nové, i vetché. Poklad zajisté jest sbuožie, ješto sě jedno po druhém přikládá MatHom 235; (dřevo na oheň) přikládat: drev na oheň mnohem viece přikládajíce [katové], počechu páliti [tělo] MladHusC 139r aggerebant; s elipsou přímého předm. rozmnožovat majetek: ergo primo congrega, id est přikládaj, sicut nunc mercatores faciunt PostGlosMuz 118r – fig.: k tomu ohni … má přikládati kněz, aby hořělo [srdce] HusPostH 133v

5. co (přísadu) k čemu ap. přidávat, přiměšovat: k konfektuom a složením srdečným, žaludkovým i jatrním … skořice čistá má býti přikládána Apat 6r apponendum; kdož syřiště do sejra přikládá, že též i soli přikládá a přisejpá, aby přemohl syřiště, aby se nesmradilo BechNeub 28r

6. jur. co (majetek ap.) k komu vkládat v něčí prospěch, převádět na někoho: svrchupsaný Benešek má přiložiti a tohoto zápisu mocí přikládá k svrchupsané Aničce duom svój … i jiný veškeren statek svój TeigeMíst 1,336 (1432); Katruše dřieve řečená přiložiti má a přikládá k témuž Janovi svój veškeren statek, kterýž má a mieti muože TeigeMíst 1,158 (1435)

7. co (výrok ap.) k čemu (sdělení) doplňovat, dodávat, dodatečně uvádět: tuto die [Ježíš]: Blahoslavení milosrdní, a přikládá hodnú otplatu: Neb oni milosrdenstvie dojdú LyraMat 33v additur … premium; řekne tento rychtář: Tato věc take dála se jest … a tuto nepřikládám já k tomu ani ujímám PrávSasE 147v

8. co komu/čemu dávat, poskytovat: snažně znamenaj, co tobě bóh přikládá, aby ižádný dar dóstojného děkovánie nebyl zbaven AlbRájA 69r quae tibi apponuntur; když ohni drev vždy přikládají, vždy hoří přěd sě ŠtítVyš 89v subiciendo ligna; „jmě přikládati“ komu dávat jméno: on [muž] jie [ženy] nenávidí, přikládá jie <jmě> přezlé BiblOl Dt 22,17 (vzkládá BiblPad, připisuje BiblPraž) imponit ei nomen; „mysl přikládati“ k čemu věnovat pozornost něčemu: ktož tohoto světa užívají, aby mysli k němu nepřikládali, tak jako by jeho neužívali ŠtítKlem 39v; „srdce přikládati“ k komu/čemu věnovat srdce, zájem, cit někomu/něčemu: proč své srdce přikládáš [Bože] k němu [hříšníkovi]? ŠtítSvátA 211v; „vieru přikládati“ k komu/čemu věřit někomu/něčemu: vidíš [lotře na pravici] jeho [Ježíše], an na kříži pní a juž sě blíží k smrti, však k němu juž pravú vieru přikládáš, jeho pravého boha i pravého člověka poznávajě KristA 101v –⁠ s elipsou přímého předm.: dal [Ježíš chleby] učedlníkóm svým, aby přikládali, i přiložili sú zástupu BiblBoč Mc 8,6 (aby přiložili EvOl, aby kladli BiblDrážď, aby přědložili EvBeneš) apponerent

9. co (peníze, úsilí ap.) k čemu vynakládat, vydávat na něco: věčší práci a věčší lest k tomu přikládá [ďábel], aby jej [zakořeněné semeno] mohl vytrhnúti MatHom 222; zajisté hřeší ten, ktož … žádnú k nápoji krve Kristovy přikládá pilnost KorTrak o7r

10. co komu/čemu přikládat, připisovat, přisuzovat: dež to [odmítnutí bojovat] ne méj vieřě, ale neudatenství přikládáš [císaři], to zajtra ukáži [sv. Martin], ež beze všeho oděnie s prvními na špici stanu PasMuzA 582 hoc ignaviae, non fidei ascribitur; tohoto světa stvořenie planetám přikládají [někteří] AlexPovB 287v; „sobě přikládati“ osobovat si: svou řečí je [papeže a preláty] v moci řádův duchovních … potupujete a sami pak je [zásady] sobě přikládáte a osobujete AktaBratr 2,173r

11. co k čemu vztahovat k něčemu, spojovat s něčím: něteří [vykladači] to [přirovnání Benjamina k vlku] přikládají k Jeruzalém, neb jest byla v dielu Benjamin, … židové to k oltáři, ješto je byl v Jerusalemě, přikládají, že mu dějí vlk chvatlivý pro sežránie ohně ComestC 53r referunt …, referunt

12. (k) komu, čemu nadržovat, stranit někomu/něčemu, podporovat někoho/něco: byl slyšal [Šimon], by jě chtěli posádku zraditi těm, ješto sú přikládali k Demetriovi BiblDrážď 1 Mach 12,34 (zraditi stranám Demetriovým BiblPad) tradere partibus Demetrii; zdá mi [Mikuláši z Lobkovic] se, žeť oni [pánové] straně odporné velmi přikládají ListářRožmb 4,118 (1449)