přijdúcí adj.
k přijíti
1. (o osobě) kam přicházející: radosten sem velmi od přídúcích bratří od tebe BiblDrážď 3 J 3 (že sú přišli bratřie BiblPad) venientibus; že by to k vieře podobné nebylo, by Žid jie ze vsi přídúcí bez základu pójčívati jměl NaučBrn 67
přijdúcí na svět přicházející na svět, rodící se: bieše světlost pravá, ješto osvěcije každého člověka přijdúcieho na tento svět BiblDrážď J 1,9 (přicházějícieho BiblPad) venientem
2. takový, který přijde, objeví se: okusili točíš dobré božie slovo a moci všeliké světu přídúcieho BiblDrážď Hb 6,5 (budúcieho BiblOl) venturi; zvěstuji náruk tvój národu všelikému, jenž přídúcí jest ŽaltKap 70,18 (pokoleňú …, ješto budúcie jest ŽaltWittb, příchozí jest ŽaltKlem, má přijíti BiblPad) ventura est
3. (o čase, události ap.) nadcházející, takový, který nastane: od tohoto času, točíš u přídúciem času, uzříte syna člověčieho, an sedí na pravici u boha otcě KristC 112v (sr. Mt 26,64; přějdúciem PasMuzA); duch svatý, jenž jest mistr kázni, poběhne před pokrytcem … a žehrán bude ot přijdúcie nepravosti BiblOl Sap 1,5 (přicházejície BiblLit) superveniente
Sr. přicházějúcí, příští