přihoditi, -źu, -dí pf.
k hoditi
1. co kam přihodit, (hozením ap.) přidat: advellere přikryti aut přihoditi SlovKlem 6v – fig.: když vás jest sem přihodil [Bůh] a mě vám jesti nahodil, máte mě za bratra mieti BawArn 2010
2. co k čemu připojit, přidružit: pakli by viece štol dědičných k jednomu dolu přitáhlo, … své právo … před jinými štolami obdrží a tolik šestnásti městišť, kolik hor k té štole bylo by přihoděno (przihodeno rkp.) PrávHorM 26r (přihádáno PrávHorS) fuerint deputati
Sr. přidati, StčS nahoditi