přiezlivý adj.
k přiezn
laskavý, přátelský: pokora činí člověka přiezliva ŠtítVyš 31r; nemeškajme sě … s jinými jíti k věčnéj slavnosti …, kdež všech věrné a přiezlivé tovařistvie ŠtítSvátA 173r – zpodst.: fautor přiezlivý KlarGlosB 1086 (De scolaribus; přieznivý KlarGlosA)
Sr. přieznivý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
přieznivý, přiezlivý adj. přátelský, milý, přející, příznivý, laskavý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.