přietelstvo, -a n.
též přátelstvo, -a n.
k přietel
1. přátelství, důvěrný vztah založený na vzájemné náklonnosti: germanitas bratrstvo, amicicia přietelstvo KlarGlosA 1780 (De progenie); počátek přátelstva jest dobré mluvenie a počátek nepřátelstva jest bláznivé mluvenie ŽídSpráv 66
2. spojenectví: i učinili sú úmluvu a přátelstvo spolu Jonata a David BiblPraž 1 Rg 18,3 (svaz přiezni BiblOl, vešla sta … v slib BiblPad) inierunt … foedus
3. příbuzenství, příbuzenský vztah: jiní kterúžkoli příbuzností neb přátelstvem spojení MajCarA 46 sanguine vel affinitate cojuncti; čtvrtá přiekaza aneb příčina jest příbuznost aneb přietelstvo, to také přěkážie manželství, že sebe pojímati nemohú až do pátého kolene HusManžV 113v
4. příbuzenstvo, rodina, společenství lidí spojených příbuzenským vztahem: nedostane mi [Hilariovi] se řeči, obrátím li se na přátelstva, rody, domy urozené HilPod 123r
5. mezi kým mír, neválečný stav: zavříno jest pro zachování pokoje a přátelství mezi oběma králi …, aby … ruoznice nevznikly ArchČ 5,379 (1478)
6. v titulu Jeho Přátelstvo čí (příbuzného) Jeho Milost (arch.): posielali sme s pilností k králi Jeho Přátelstvu, synu našemu milému ArchČ 5,353 (1474); učinili sme smlúvu … s najjasnější kněžnú paní Johannú, královú českú, mateří naší milú, takovúto, že Jejie Přátelstvo má konečně při nás zuostati a nám jakožto králová česká … má radna a pomocna býti ArchČ 15,257 (1474)
Sr. přietelstvie, přiezn, přívuznost, tovaryšstvo