1. k komu obrácení se na někoho, uchýlení se k někomu s žádostí: ten, kterýž se o vaše dobré by rád chtěl přičiniti vedlé vašeho žádaní a přichýlení k nám ListářRožmb 2,260 (1443)

2. (k) čemu přichýlení (se) k něčemu, zaměření (se) na něco: řeči té, jenž nemá přichýlenie k užitku, nechceme slyšeti AlexPovB 270r; hřiech smrtedlný jest odvrácenie od věčné dobroty a přichýlenie k časné věci HusHříchB 129r

3. k komu/čemu příchylnost, náklonnost k někomu/něčemu, obliba někoho/něčeho: buoh bieše přichýlil sě divným … přichýlením k svým sluhám ŠtítBarlB 31; dokud člověk které ty tmy miluje najmenším přichýlením, dotud vždy má v těžkost světlo ChelčPost 154v

4. čeho (žádosti) k čemu upření k něčemu, vynaložení na něco: to jest nemoc přezlá pokolení lidskému …, veliké přichýlenie žádosti ke zlým věcem a k tomu svoboda u vůli, aby <z> spasení ke zlým věcem chvátali, přichýlení a svobody vůle a k tomu neznámost božských věcí ChelčKap 4v

5. čeho (noci) nachýlení, přiblížení se konci: tehdy podobně řečeno jest o vzjití dne a přichýlení noci VýklŠal 74r occasum

6. čeho (váhy) nachýlení, naklonění, „přěchýľenie“: aj, toť lidé jako krópě okovová a jako malichné přichýlenie váhy mněni jsú BiblOl Is 40,15 (též MamVíd, přěchýlenie BiblDrážď, najmenšie naváženie závažie BiblPad) momentum staterae