přěnásilný adj.; k násilný
1. [o osobě] mimořádně silný, nadmíru zdatný, přesilný (kniž.): tvój otec a jeho mužové sú przienaſilny ComestC 160b (~K, ~S; sr. 2 Rg 17,8) fortissimos
2. [o moci] přemocný, mimořádně mocný, přenáramný: mocí przenaſylnu obkličuje [ďábel duše] PříbrZamP 178b (~M). – Sr. náramný 4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
přěnásilný adj. velmi silný, mocný, udatný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.