(čeho) dar (čeho) navíc, co je (z čeho) dáno navíc a poskytuje obdarovanému výhodu: viera křesťanská nejměla jest počátka mocných kniežat přinuzením…ani bohatých lidí střiebra a zlata prziedanym KristA 37a; slib učiněný o těch věcech, ješto sú przedanyee. Nepřekážejí těm, ješto sú nuzně potřebné k spasení LyraMat 100b supererogationis; lán jemu [prvnímu nálezci] přiměřen buď, aby to przedanie zbudilo jiné k dělání PrávHorM 19a haec praerogativa; s…hutí…ižádnému úroka platiti od žádného nuceni nebuďte, nebo toto przedanie slóveť svoboda horníkuov t. 21b ║ veliké má przedanije [proti Řekům] ten, ktož se v své hospodě anebo vlasti…brání TrojK 112a (přidánie ~O) výhodu, přednost

předkrm, pokrm předkládaný před hlavním jídlem (?): záštpice millepisa, sit návara zerophagia. Daps przedanye, ztrava sumptus, kyselice polenta KlarGlosA 1791 (De ferculis); daps przedanie SlovVeleš 93b

1. [o člověku] (přěs co, jak [příliš] komu, k čemu) svou nadměrnou vstřícností se dostat do nevýhodné situace, zajít daleko nadbytečně vstřícným jednáním vůči komu/čemu: i v tom sme my sě…okázali, přieliš k jich [nepřátel] vuoli sě předávajíce, jako ti, jenž by pokoj raději nežli nepokoj viděli ArchČ 2,272 (1450) ○ přědánie n.: račte…ty věci k slušnému místu vésti, zvlášče přieliš sě nepředávajíc; neb mohlo by přijíti skrze předánie nám větší škoda ArchČ 4,396 (1450)

2. [o člověku] (v čem, čím ap.) oddat se čemu nad obvyklou míru: každý aby tak bydlil s vyšším sebe…a spieše se ještě pokorú przedada, než hrdostí přednesa ŠtítKlem 30a; neb se lekám za tě, by v své bujnosti sebe (m. se) neprzedawal bez rady TrojK 120a ne…exerceas; přieliš se prziedadie [apoštolové] v trápení těla, v postu RokLukA 343b; předal si se v lehkostech tvých a ničehuož jsi nezapřel, čehož sú požádaly oči tvé AlbnCtnostA 50a