1. spec. přísaha, výrok stvrzující nějakou skutečnost pronášený s vědomím božího trestu za jeho případnou nepravdivost: vzkázalť jest nám ten muž pod přísahú a řka: … BiblOl Gn 43,3 (pod zakletím přísahy BiblPad) sub attestatione jurisjurandi; zavázal jest Saul lid přísahú, řka: Zlořečený muž, který by jedl chléb až do večera, dokavadž nepomstím se nad nepřáteli svými. A nejedl jest … lid …, nebo bál se lid pro přísahu BiblPraž 1 Rg 14,24–26 adjuravit … juramentum; jur. soudní přísaha (vyžadující nepřeřeknutí se), „právo“ 7: když by kto vyššieho řádu neb rodu ot nižšieho byl pohnán z hlavy a na přísaze sám nebo který pomocník zmátl, ten nemá sťat býti ŘádZemA 48r jurando non processerit

2. přísaha, výrok s dovoláváním se někoho svatého n. něčeho posvátného pro potvrzení jeho věrohodnosti: leče se král pro přísahu EvVíd 43v (Mc 6,26: pro právo přísežné EvOl) propter jusjurandum; některá jest přísaha dobrá jistoty, jíž přisáhá kto pravdu jistú minulú neb přítomnú … A jiná přísaha jest slibovánie, jíž kto přisáhá pravdu budúcí HusVýklB 45v; bibl. (boží) výrok stvrzující slíbené dobrodiní: pomněl [Bůh] …, čsož uložil k Abrahamovi a přísahy své Isákovi ŽaltWittb 104,9 juramenti

očistiti přísahu v. StčS očistiti 7

3. přísaha, přísahání, obřadné stvrzování věrohodnosti nějaké skutečnosti: tvá usta neobykajte přísazě, neb jest při niej mnoho zlých příhod BiblDrážď Sir 23,9 (přisáhaní BiblPad) jurationi; když k přísaze mají jíti, žádné brani u sebe ani na hlavě nic nemají mieti ZřízVlad b2v

4. přísaha, přísežný slib plnění nějaké povinnosti, zvl. jako součást slavnostního obřadu: pod přísahú holdováchu [měšťané císaři] BawArn 1662; v nížto [zemi] mnoho měst k jeho ciesařství přistúpili sú a jemu přísahu učinili AlexPovB 246v – jur.: ti, kteříž mají v horním právě seděti, k tomu právu přísahu učiňte Půh 5,58 (1481)

5. spříseženství, spiknutí: povstaly cizoložstva …, vraždy, lichvy, lání, přísahy, rocení AktaBratr 2,153v