přípis, -a/-u m.
k připsati
1. písemnost (adresovaná někomu), list: o něho [Rokycanu] psali páni … k papeži do Říma listy slušné a poctivé … A píšíce … také jiné věci velmi poctivé, jakož se v těch přípisích šíře vypisuje AktaBratr 2,220v; posielám přípis pánuov píseckých, jemuž porozumíte, a odpis muoj, kterýž jim odpisuji ArchČ 8,101 (1472)
2. na co (majetek) přípis, připsání, písemné přiřčení něčeho: Jan z Novej Vsi … pohoním Jana z Vranova … ze 20 kop gr. …, že mi přípis vydal na věno p. Johanky … a v témž přípisu připsal mi 14 zl. nad sumu věna Půh 7,50 (1492)
V dokladech nelze vždy jednoznačně odlišit od přípis, pravidelné nástupnické podoby stč. přiepis (k přěpsati)
Sr. připsánie, zapsánie, StčS otpis