pěnohorka, -y f.; k pěna a horký
žluč chápaná jako tělesná šťáva vzdušné ohnivé podstaty vyskytující se mj. v podobě žluté krevní (sérové) pěny a tvořící základ cholerického konstitučně-povahového typu (sr. OSN 11,881): sanguis sit pravokrev, colera pienohorka,…est vodokrev fleuma, kalostud melan KlarGlosA 1338 (De motibus corporis); colericaque sit pyenohorka, melancolica kalostudna KlarVokF 351 (De medicina); bielý [kořen] zvlášče vodokrev, ale črný pienahorku stavují…Ale črná [kýchavka]…obměkčuje pienohorku LékVodň 269b; colerica pienohorka SlovKlem 2b. – Sr. pěnka 3, pěnohorkost 1