1. péci se, měnit se (křehnout) působením žáru: vlož [listí šalvěje] na uhlé, ažť se počne peczy LékFrantA 136b, pod. t. 66a; že se člověk pecže jako ryba prací těžkú a pokušeními jako ohněm ChelčPost 115a ║ vím, že se ta [Lenost] okúní a peċe u kamen TovHád 33a vyhřívá se

2. [o osobě] být pečen, podstupovat mučení ohněm: svatý Vavřinec, peka se na roště, přemohl [vírou] císaře AktaBratr 1,322a ║ na vinnici…potiti se mnoho, pecy se na vedru přes den ChelčOl 197a (expr.) pražit se, strádat vedrem

3. (po kom) soužit se, trápit se (pro koho): sami v sobě se pekucze, na tělech hynúce [kacíři] ŽídSpráv 8; velmi li ona [milá] sobě to váží…, že se po ní tak vaříš i peczeſs HynMilov 57a

4. kým/čím, o co starat se o koho/co, usilovně se zabývat kým/čím, zvl. nežádoucím způsobem: kto sě zle druhem pechze a osidlo jiným léče AlxH 268; již sě jeho [Ježíše] smirťú pekly LegUmučKl 69 usilovali o jeho smrt; chcuť sě tú [Kateřinou] tak peczi, žeť to musí sama řéci LegKat 1542; pecze sě i <o> ony [světské žádosti] ŠtítBes 176; qui pro isto contenderent ješto by se o to pekli verbis et factis LupPost 319b. – Sr. opiekati sě