otzovovati, -uju, -uje ipf. (pf. otezvati)
koho odvolávat, povolávat pryč: Neodzowuy mne u polovici dní mých ŽaltPod 101,25 (var. v. otezvati 1) ne revoces; advocate eam [Ierusalem] a malo ad bonum a odzowugicze ji zasě, vulgaris habet odvolajte ji zasě VýklKruml 149b (Is 40,2: var. v. otezvati 2) přivolávajíce ji zpět
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
otzovati, otzovovati, -uju, -uješ ned. odvolávat (
srov. otezvati)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
otzovovati nedok. = odvolávati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.