otziebsti, -zabu, -zěbe pf.; k ziebsti
1. kde ozábnout, omrznout, utrpět omrzlinu (na něčem): mažiž tiem [tukem] sobě, kdež jsi odzabl LékFrantA 112a (~FrantC, ~Křišt); nakladiž [řepu] na to miesto, kdež jest odzyblo LékJádroB 261 (jest odzáblé ~D)
2. co [úd] komu oznobit, nechat omrznout: kto sobě který úd odzebe LékFrantA 112a (~FrantC, ~Křišt). – Srov. otznobiti