otučniti, -ňu, -ní pf. (ipf. otučňovati, tučniti); k tučný
co (v čem [mastném]) namastit, zvlhčit tukem po povrchu: Otucznyl si v oleju hlavu mú ŽaltKlem 22,5 (~Kap, BiblLit, ~Pad, ztučnil jsi ŽaltWittb, ~Pod, BiblDrážď, utučnil si ~Ol, pomazal si v tučnosti ~Praž) impinguasti; olej ale hřiešníkóv neotuczny hlavy méj ŽaltPod 140,5 (var. v. omastiti 1) non impinguet; otuczny svú obět BiblDrážď Sir 38,11 (~Ol, ~Lit, ~Pad, obětuj tučnú obět ~Praž) impingua; obět spravedlného otuċni oltář BiblLit Sir 35,8 (otučnije ~Pad, tuční ~Drážď, ~Ol, polije tukem ~Praž) impinguat