omastiti, -šču, -stí pf. (ipf. omaščovati, mastiti); k mast
1. co [pokožku, vlasy, sebe] potřít svrchu mastnotou, pomazat tukem: olej hřiešných neomaſty hlavy mé ŽaltWittb 140,5 (nebude mastiti BiblPraž, neutuční ŽaltKlem, BiblOl, neotuční ŽaltPod, BiblLit, ~Pad, neztuční ŽaltKap, neomazuj BiblDrážď) non impinguet; jako svině jedie [sedláci]…, omaſtiet pysky prasečie Pís Třeboň, SA A 7,139b zamastí si; jedne málo oleje [mám], jímž sě omaſtime BiblKoř 4 Rg 4,2 (sě pomaži ~Card, ~Ol, pod. EvOl, BiblLit, ~Pad) quo ungar; ║ maličko oleje v nádobě, jímž bych sobě omaſtila BiblPraž 4 Rg 4,2 (jímžto sobě masti ~Kunšt, ost. jinak) quo ungar pro sebe k mazání a maštění
2. co [pokrm] (čím [tukem]) omastit, zlepšit přidáním něčeho mastného: jakož slepice churavé musie pomazány býti [při pečení], tak ti, jenž nemají tuku náboženstvie, …obcováním dobrým mají omaſſtieni býti…, aby bez tuku neshořali Hugo 120 (v obraze); snad jim [husitům] omaščen máslem hrách VýbMat 2,244 (Žaloby); aby je [jáhly] omaſtil dobře LékFrantA 124b; pokora, nebude li ozdobena a jako omaſſtiena jeho [Kristovým] postem a pokorú RokJanB 327b; Kristus jako womaſtil jej [chléb] duobus piscibus RokMakMuz 396a; omaſt se a okořeň a osol svrchu pravenou oupravou BechNeub 65a (v obraze); ║ jalová byla mše sama z sebe, musil ji papež omaſtiti mnohými odpustky ChelčPař 153b (expr.) vylepšit; saginare omaſtiti SlovKlem 23a vykrmit na sádlo
Ad 2: za lat. saginare stč. též ukrmiti