|
|
|
ottískati, -ám, -á ipf. (pf. ottisknúti, ottiščěti) 1. koho zatlačovat pryč, odhánět: ač jemu [předbíhajícímu] i laje ten zástup a odtiſka jej ChelčPost 278a; abarceo…odtiſkam, odtlačuji VodňLact Y8a 2. jur. koho čeho, ot čeho [majetku, úřadu] znemožňovat někomu užívat n. vykonávat něco: že mě mocí a kvaltem odtiskl i odtiská [pohnaný], mě i máteř i dvě sestře, ode všeho, ježto my k tomu lepší právo máme než on Půh 4,60 (1460); nejsa toho [úřadu Vilém z Pernštejna] zbavován ani kterak odtiskán od nás [krále] ArchČ 16,355 (1490); ║ poněvadž synové bratróv předkládají se strýcóm umřelého, tehdy třetí stupeň neb koleno odtiſka třetieho PrávJihlA 87b odsunuje na vedlejší místo (co do nároku); plučiště i lidí mi odtiskal [pohnaný] z mých puožitkuov mne vyvodě Půh 6,2 (1480) i na lidech mi škodil 3. co ot čeho odvracet, odvádět: jenž [čistota] ottyſka chtivost tělesnú ot účinka smilného LyraMat 123b reprimentem 4. co [chování] potlačovat, oslabovat: ač žádost odtyſka mé neduostojenstvie, však mú naději povzdvihuje dobrota [boží] Aug 48a; tělo…obtěžije duši a bydlo zemské odtyſka smysl ŠtítVyš 99a (Sap 9,15: ponižije BiblDrážď, ~Ol, snižuje ~Lit, ~Pad, ~Praž, odtijſka dolóv ŠtítSvátA 37b) deprimit; kteréžto [překřikující žalobce]…odháněti sluší a nezbednost jich odtiſkati VšehB 35a mírnit Srov. ottiskovati Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
ottískati, -aju, -áš, ottiskovati, -uju, -uješ, ottíščěti, -ěju, -ieš ned. (koho, co od koho, od čeho) tisknout, tlačit pryč, odsunovat stranou; odvracet; odstrkávat, zapuzovat; (co) potlačovat, potírat, tisknout dolů, činit slabším Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ottískati nedok. = odtlačovati Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|