1. [o autoritě] koho čeho [žádoucího] svým rozhodnutím zbavit někoho něčeho; [o soudci, soudě] odsoudit ke ztrátě něčeho: ktož by mě [lva] třetie [části kořisti] odſudil BawEzop 455; že…vévodstvie českého Fridrik byl odſuzen, kteréžto ne tak správně, jakž měl, držal PulkB 139 ducatus…abiudicabatur Friderico; rada tvá [boží] odſudila jest nás [ďábly] přiebytkóv královstvie nebeského SolfA 117b; mnozí kardinálové…cti kněžské, všech obrokóv…otſúzeṅi i zbaveni Budyš 11b destitutos fore; odſudil ji [ženu Kristus] těch chlebuov, kteříž synóm připraveni jsú ChelčPost 85a; ║ uzří li on [král] vaše obličejě…, odſudyte mě mé hlavy královi BiblDrážď Dn 1,10 (Pror, BiblOl, ~Lit, odſudite hlavu mú králi ~Praž, potupíte ~Pad) condemnabitis caput meum regi připravíte mě u krále o hlavu — jur.: jej [útočníka] šíje odſudichu BawEzop 2395; obec veliká…mienili sú jeho [měšťana dávajícího úplatky] hrdla, cti i zbožie odsúditi ArchČ 4,343 (1402); odsúzen pány zemskými těch dědin, že nemá žádného práva k Hobšovicóm TeigeMíst 1,353 (1428); cti žádný odſuzen býti nemuož, leč se sám odſudij TovačB 35a; ten každý [zbavený majetku] k tomu aby odſuzen byl práva všeho, cti, jako psanec ZřízVlad o1b debet privari; skze něj [pohnaného] jsem já dědictví svého odsúzen Půh 6,280 (1492); ║ aby ti zápisové moc měli: proti tomu pana Jiříka Vismburského zápisuov řádných odsúdili ArchČ 3,457 (1437) nepřiznali zápisům platnost; abiudicare dicitur ab innocente per iudicium removere penam Odſudyti SlovDief 3a soudním výrokem osvobodit; že těch škod [tj. soudních výloh] bude odſuzen ZřízVlad k3a že bude odsouzen k náhradě výloh ♦ na Královu Milost otsúditi zbožie koho odsoudit ke ztrátě majetku ve prospěch krále: pakli by kto přesto přijal [zemského škůdce] neb pomáhal, tehdy každý ten jest otſuzen sbožie na Královu Milost DubA 14a, pod. t. 14b; ten každý [kdo přijme zhoubce] jest odsúzen zboží na KMtArchČ 5,515 (1499)

2. koho koho, čeho, ot čeho [úctyhodného] zbavit někoho n. něčeho, odloučit od někoho n. od něčeho, připravit o někoho n. o něco: jsem [člověk] zlým andělem přělščen a tak sem byl boha otſuzen KristA 9a; tady s sě sám synovstvie ciesaře Karla i práva dědičného po něm…otſúdil Budyš 16b; kterak daleko muož je [lidi neochota trpět] od viery i ode všech ctností odſuditi ChelčSíť 166b; kterak sú všichni zlí spravedlivě boha odſuzeni a odlúčeni PasKal A3b; víry by zapřel [nemilosrdný kněz] a lásky by se odſudil AktaBratr 1,140a

3. jur. co čího, komu soudním rozhodnutím odejmout z držení n. užívání: když by…v jeho nepřítomnosti…některé vládařstvie nebo věc jeho skrze súd byla by odſuzena PrávHorM 37b (byla by otjata ~S) ut…fuerit abdicata; nepřijde li on [držitel] pak před právo, tehda jemu odſudie to drženie s právem PrávSasE 32b vorteyle man; leč jemu [králi] prvé říše bude odſuzena kniežetcím odsúzením PrávŠvábE 63a werde…verteilet; jestliže odsúdí se věno zapsané Rackovo ArchČ 37,113 (1461); ║ oſiciál…přisúdil mě [ženu muži]. Věru ten přisúdil, jenž srdce tvého nezná, a Kristus odſudil, jenž jest v tvém srdci svědek jistý HusVýklB 106a tj. rozhodl opak; tu jemu [dopadenému] by hlava otſuzena PrávŠvábA 100b im wart daz houbt verteilet tu byl odsouzen k smrti

4. koho/co odsoudit, zavrhnout, prohlásit někoho n. něco za nepřijatelné(ho) a odvrátit se od něho; [hříšníka] zatratit; [učení ap.] odmítnout: ni otſudy jeho [spravedlivého Hospodin], když bude súditi jemu ŽaltWittb 36,33 (~Pod, BiblDrážď, aniž…soudí ~Praž, ani potupí ŽaltKlem, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ani zatratí ŽaltKap) nec damnabit; neroďte otsuzovati a nebudete otſuzeny BiblDrážď L 6,37 (~Ol, ~Lit, aby nebyli zahubeni EvSeit, pod. ~Víd, nebudete potupeni ~Ol, ~Beneš, BiblPad, ~Praž) non condemnabimini; byl li by v čem otſudil [Ježíš cizoložnou ženu], řekli by: Nemilostivý jest KristA 78a; židé závistivě se i své potomnie ukrutným odsúzením odſudili sú VeronK 118 damnatione punisse (fig. etym.); vše to bude odſuzeno, cožkoli bude nalezeno, ješto j podlé vóle božie nezpořiezeno ŠtítSvátA 124b; ješto [člověk] jest lásku odſudil a rosál všecku nemilost mezi lidi ChelčBoj 399a; mně [Pavlovi] za najmenšl jest, abych byl odſauzen od vás [souvěrců] RokPostB 25 (1 C 4,3 ut…iudicer: abych…súzen byl EvOl, BiblDrážď a ost.); jenž [blud] jest dvěma svatosvatými sněmy…odsouzen ArchČ 20,544 (1467)

5. jur. co [listinu] prohlásit za neplatné něco, zrušit platnost něčeho: vy prvniemu kšeftu moc dali a druhý otsúdili ArchČ 4,355 (1414); že byl list prošel dávné časy a že proto i jiní listové jsú odsúzeni Půh 3,635 (1447); ten [„kšaft“] jest…za nepravý nalezen a odsúzen ArchČ 26,432 (1461)

6. [o soudci, soudu] koho [provinilce n. stranu v soudní při] odsoudit, soudně prohlásit vinným někoho, vynést odsuzující rozsudek nad někým: krev nevinnú otſudie ŽaltWittb 93,21 (otsuzováchu ~Klem, tak a pod. i ost., potupie BiblOl, potupováchu ~Pad) condemnabunt; ten [„Utěšitel“] bude tresktati pro hřiech…z súda, nebo knieže tohto světa odſuzeno jest EvVíd 24a (J 16,11: tak a pod. i ost., súzeno jest EvZimn, ~Ol, ~Beneš, pod. ~Seit) iudicatus est; když súzen bude [nepřítel], vyndi odſuzen ŽaltPod 108,7 (~Kap, otſuzen jsa BiblPad, ~Praž, potupen ŽaltWittb, ~Klem, BiblDrážď, ~Ol, pod. ~Lit) condemnatus; mého syna otſudili [židé] a nevinně zahubili HradMar 52a; každý nás měl by radějí s pravdú odſuzen býti, než li by s křivdu obdržal súd ŠtítKlem 13a; aby sě tiem [že nepřišel před radu] sám odsúdil, tak aby ten zápis žádné moci neměl ArchČ 3,448 (1436); viděl li jest [Pilát], že vinen [Ježíš], měl ho odſuditi RokLukA 422b — jur.: poněvadž jsi člověka pohana zamordoval…, a jsa odſuzen od faraona, utekl si BelA 159a condemnatus; jestliže by pohnaný panským nálezem byl odsúzen Půh 3,373 (1448); Kúřimští ortelem a rozsudkem svým jej Jíru kramáře odsúdili jsú ArchČ 9,496 (1489); ║ aby před spravedlivým súdcí nás naše mlčenie neodſudilo HusPostH 3a ne…addicat neusvědčilo z viny

7. koho/co za koho, za co, za jakého, jako koho odsoudit jako někoho, jako nějakého n. něco, na základě posouzení prohlásit za někoho, za nějakého n. za něco: přiveden bude k němu [knězi malomocný] a za nečistotu odſuzen bude BiblCard Lv 13,8 (~Ol, ~Lit, odſuzen bude za nečistého ~Praž, nečistotě potupen bude ~Pad) immunditiae condemnabitur; toho bratra [který upustil tři zrna čočky] odſudichu jako zhúbci posvátného sbožie OtcB 116a iudicatus; v zákoně božiem odſuzen jsi [vepř] za zvieře nečisté Čtver 28a iudicaris immundus; že jsú Čechové ot toho zboru konstanského za kacieře otsúzeni ArchČ 3,230 (1421); to vše zákon boží nám za hřiech přestúpenie odſaudie ChelčSíť 75b; odſudiť jej [nemocného kněz] za malomocného BiblPraž Lv 13,22 (přisúdí jej trudovatství ~Card a ost.) adiudicabit…leprae; kterak by mělo [malomocenství] za čisté odſuzeno býti a kterak za nečisté BiblPraž Lv 13,59 (kterak má očištěno býti neb vyobcováno ~Card, ~Ol, ~Lit, kterak by mělo očištěno býti nebo poškvrněno ~Pad) mundari…contaminari

8. koho na co, v co, v čem, k čemu, čemu, kam, aby…, s inf. [k trestu] odsoudit někoho k něčemu, určit někomu něco jako trest: sám on [odpadlík] u popele smrti odſuuzen jest BiblDrážď 2 Mach 13,8 (~Ol, ~Lit, potupen jest ~Pad, ~Praž) damnatus est; v ten čas svatého Petra, jež bieše cizozemec, na kříži umřieti otſudychu PasMuzA 299 iussus est crucifigi; všěcky, ješto my [ďáblové] přělstímy, on [Kristus] na věčné muky otſudy PasMuzA 506 tradet…cruciandos; otſudyl [lev] osla, aby za to [krádež sena] smrt trpěl GuallCtnostK 207 proferens…sententiam mortis; tak že již byl na smrt odſuzen [těžce nemocný] od lékařuov Frant 23b ut…morti foret adiudicatus (v obraze); kterýž [Bůh lidské pokolení]…žaláři pekelnému odſudyl GestaB 118a carceri…tradidit et abiudicavit; od Petra v zatracenie odſúżeni sú [svatokupci] HusBludM 211b damnantur; ne proto jeho [Krista Bůh] poslal, aby ten svět odſudil do pekla pro jeho hříchy ChelčPost 151b (J 3,17 ut iudicet: aby súdil EvVíd a ost.); volené božie…potupie a odſudie [zlí kněží] těla k trápení a duše k zatracení AktaBratr 1,200a — jur.: když shřěší člověk tiem, pro něžto k smrti bude otſuzen BiblCard Dt 21,22 (~Ol, ~Lit) quod morte plectendum est et adiudicatus morti; popadnu starší z města toho mužě i bičují jej a odſudie jej ve stě závažích střiebra BiblCard Dt 22,19 (~Lit, pod. ~Pad, za vinu uložieť mu ~Praž) condemnantes odsoudí ho k pokutě; v při odvolání beze všeho osvědčovánie přemožený přemahateli bude v nákladiech odſuzen PrávHorM 53b (potupen bude ~S) condemnabitur bude odsouzen k úhradě nákladů (pod. t. 55b); mají li ti mládenci pro ten krádež na smrť odsúzeni býti NaučBrn 1

9. koho/co (komu) ustanovit, určit, zvl. soudně; [nabyvateli] přisoudit: přěspravedlný súdcě, rač toho mně [ďáblu] otſudyty, jenžto tvuoj nechtěl býti PasMuzA 10; viny také berú páni…vezmúc, ač je i spravedlivě vina odſuzena ŠtítMuz 42b; kterážto žaloba k smrti odſuzena jest jich [králů] právy ChelčSíť 113a na niž je stanoven trest smrti; což se koli vin odsúdí, těch aby Vilém…nejměl moci bráti ArchČ 16,298 (1486); ║ odſudi jej [nemocného kněz] nemylně trudovatině BiblCard Lv 13,43 (~Ol, ~Lit, ~Pad) condemnabit prohlásí jej za malomocného; má jemu [vladykovi chlap] i s hrdlem na milost odſuzen býti, aby z něho učinil, což sě jemu líbí ŘádZemA 48b být vydán na milost a nemilost; ješto jemu [držiteli dědictví] jest v jeho odpoviedanie odſuzeno aneb bude PrávSasE 42a je svěřeno pod jeho odpovědnost

10. [o autoritě] (co, aby…) rozhodnout, svým úsudkem stanovit způsob řešení (něčeho) n. směrnici (aby…); [soudní při ap.] rozsoudit: Macharius…i jiní světí otci naučením ducha svatého Odſudichu, aby jě [peníze] s…pánem pokopali OtcB 100b decreverunt; decernere odſudyti (druhé -dpřeps. z pův. z), umieniti SlovOstřS 129 — jur.: když by…nebylo ještě poznáno, jestli chromota, či nenie, tehdy nemá ta přě odſuzena býti až do roka ŘádZemA 51b agi in iudicio; prvé, doniž páni neodfudie MajCarA 88 ante adiudicationem; což páni odſudie neb což sě kde svolé dobrovolně, to jim [úředníkům] v pamět poručeno DubE 151a; udá liť sě kdy súditi a vieš jednu stranu pravú, odſud inhed a nepuď na domněvače HusKorCh 105b; ješto, bojiece se jeho [soudce konšelé], odſaudie podlé vuole jeho ChelčSíť 75b; až páni…všecky pře i s odpory wodſaudie ZřízVlad b3a declarari usque in finem iudicii; ješto jest to [zahrazení vody] skrze pana otce našeho…i jinými úředníky našemi právem a súdem to odsúzeno ArchČ 14,157 (1467); ║ neb odſudie [Kristus] živé i mrtvé, bude slavně kralovati na věky HusVýklB 27a až rozhodne o živých i mrtvých; ač se koli právo od obce strany po poledni provleče, že před polednem odſudity nemohú PrávSasE 72b uzgedingen ukončit soudní řízení; než s jednostejnú pří vedle líčení za získání i zase druhému za prohrání odsúditi [mají páni] ArchČ 5,363 (1466) rozhodnout o…ztracení pře