otraditi, -źu, -dí pf. (ipf. otrazovati); k raditi
(čeho [zamýšleného]) radou zvrátit něčí záměr (uskutečnit něco): král penězóm chtieše. Od toho Arnošt radieše. Odradiw, s tiem k vězňóm jide BawArn 5331; bych…mohl znamenati, že by ty toho kterú čest mohl uhoniti. Neodradilt bych toho nikoli TristB 5a; i vece jedna polovice: „Zbíme sě sami.“ A druhá strana odradila MartKronA 99b widerriettent daz; abhortari neponúkati vel odraditi SlovOstřS 122; ║ když jsme ho [Pavla] otraditi nemohli BiblPraž A 21,14 (jemu na tom poraditi ~Ol, ~Pad) suadere odradit