otonavad, otonovad adv.; k otonad
1. odtamtud, z tamtoho místa; ukazuje na vzdálenější místní východisko děje: aby ti, kteříž by chtěli tam jíti k vám, nemohli, ani odonowad sem přějíti EvOl 228a (L 16,26: var. a lat. v. otonad 1)
2. odtamtud, odtud, z onoho místa (srov. odkazovací „otonad“ 3): beřiž se k…bratru mému do Aram…a jáť pak potom po tě pošli, aby tě odonowad vyvedli BiblCard Gn 27,45 (~Ol, odonauad sěm ~Pad, odtud sem ~Praž) inde huc
Srov. otonad