otočiti sě, -ču, -čí pf. (ipf. otáčěti sě); k otočiti
1. okolo čeho obtočit se, ovinout se: otocziw se [hádek] okolo vaječné škořepiny AlexPovB 236b (tak a pod. i ost.) congyratus. – Srov. otočiti 3
2. čím [vozovou hradbou] ohradit se, kolem dokola se opevnit: otočil se jest [Žižka] vozy před Horú KronŽižka 162a; pole udělavše [Pražané] a se vozy otočivše BřezKron 533 se…curribus cingentes
Ad 1: srov. flexuosus…, id est plexus flexu, Wotocżeny, svalený jako had VodňLact I6a