obtočiti, -ču, -čí pf. (ipf. obtočovati); k točiti
1. co [tkaninu] okolo čeho obtočit, kolem dokola upevnit, ovázat: kuklu okolo hrdla obtoczil, jakož obyčej kněžský toho jest HynRozpr 154b umb sein halß gewickelt; tím [těstem] sklenici dobře zamažeš a na to obtocz čistú šátku třikrát okolo AlchAnt 45a; vezmi čistú šátku mokrú a obtocz okolo AlchAnt 45b. – Srov. obvázati 1
2. koho/co (čím [provazem, tkaninou]) obtočit, obvázat, omotat; [kolem pasu] opásat, přepásat: vzem [stařec] provaz…i obtoczi jej [hocha] po nahém těle tiem provazem od třiesl až do ramenú OtcB 135a; provazi hřiechuov jsú mě obtoczili KarŽivC 41a (obinuli sú se okolo mne ~A; Ps 118,61: var. v. obinúti sě 2) circumplexi sunt me (personifikace); circumcinxit obtoczil vel opásal VýklKruml 134b (Sir 45,9: opásal jej provazem spravedlnosti EvOl, BiblOl a ost.); farciretur linteolis…staženo bylo vel obtoczeno prostěradlky vel obvijky, quidam habent fasciretur VýklKruml 182a (Ez 30,21 ut…fasciaretur linteolis: aby bylo…v pleny uvázáno [rámě] prostěradlky BiblDrážď, v pleny obinuto a v prostěradla ~Ol, staženo prostěradly ~Lit, ~Pad, ~Praž); ║ ysopo spongiam circumponentes ysopem húbu obtoczywſſe vel obloživše VýklKruml 271b (J 19,29: var. v. obložiti 1) obalivše
3. koho/co čím [abstraktním] obklopit; [mocí] ohradit, zaštítit; [něčím škodlivým] obklíčit: kterak…všecky skutky jeho [věrného sluhy] i všecken statek mocí svú obtoczi [Bůh] a nic zlého naň…nedopustí PříbrZamP 171b (~B, otočí ~M); pokušeními…tu duši obklíčie [hříšníci] a všudy vókol obtoczie PříbrZamM 73b (~B, ~P)
4. co [loď] otočit, otáčením uvést do jiného směru: circumferuntur…bývají obtoczeni gubernaculo veslem MamKapR 156a (Ja 3,4: obtočují sě [lodě] od malého vesla BiblOl, ~Pad; jinak ~Praž) dají se otočit
Ad 2: za lat. circumponere stč. též obklásti