1. (čeho [hmotného]) odloučení, oddělení; [nežádoucího] odstranění: Ellasar tu otlučuje nebo to otluczenye VýklHebrL 196b separatio; poznána bude po odluczeni hnoje a smradu hladkost plti LékSalM 217; po odluczeni jilovaté podstaty, jenž se drží zubóv LékSalM 269 post…remotionem; o odluczeni osie kosti a lopatky plecnie LékSalM 589 (nadpis) de separatione o odpojení

2. (ot koho) odloučení, vzdálení se (od někoho), rozloučení (s někým): kak to pravda bude, bez otluczenye s ňú [Maří Magdalénou] sbude HradMagd 36a; Mamoazer…vzdáleni nebo cizie otluczenye VýklHebrL 212a alienatio; od boha odluċenie, neb die [Kristus při posledním soudu]: ote mne [odejděte] HusVýklB 17b separationem

3. ot koho, ot čeho [žádoucího] odloučení, přebývání v odloučení: v pekle pohřebenie, to jest věčné odlucženie od boha i ode všech spravedlivých i od požívanie všech dobrých věcí ChelčPost 169b; od božích očí věčné odluczenie [v pekle] PasKal B1b (rozlúčenie ~MuzA)

4. vyčlenění, vybrání: že se jim [křesťanům] přihodilo podobně…jako židóm a to jest podlé zpuosobu odlucżenie a zvolenie božieho ChelčSíť 53b. – Srov. otlúčiti 3

5. (z čeho [nějakého společenství]) vyloučení, vypovězení, zvl. vyhnanství: excomunicacioni (otluczenye gl.) subiaceat GlosJiř 91a vyobcování; buď v té najvětčie výpovědné výpovědi…a v tom odluženi (m. -cze-), v němžto jsou vypověděni všichni zlořečení Tkadl 2 ed.; polož sobě z kalicha přijímánie z nebe tako odlúčenie, jako Evě z ráje ArchČ 3,300 (1418); ║ v němž bude spáti [žena]…ve dnech odluczenie svého, poškvrněno bude BiblCard Lv 15,21 (~Ol, ~Lit, ~Pad, v své nemoci ~Praž) separationis suae rituálního vyřazení, tj. nečistoty

6. čeho [světa ap.] odřeknutí se, zřeknutí se, odmítnutí: ó púště,…ty s hřiechuov svobodné odluczenie OtcB 103b repudium; abychom sě káli hřiechóv v odluczení běhóv světských HusPostH 41b

7. spor, sváda, roztržka, různice: buoh jednota jest a odluczenye a sváry ohyzdny má ComestC 2a sectionem; in sedicionibus…v svádách,…quidam textus habent in seduccionibus v oklamáních vel v dluczeních (m. w od-) VýklKruml 294a (2 C 6,5: v lúpení EvOl, v nepřiezni lidskéj BiblDrážď a ost., v nepřiezniech ~Praž)

8. ot čeho, čeho (ot koho) odloučení (někoho) od něčeho, zbavení (někoho) něčeho; [žádoucího] odnětí něčeho (někomu), připravení (někoho) o něco: Sisare...otluczenie radosti…nebo vyháněje radostného VýklHebrL 226b exclusio; jenž [věčná smrt] jest odluċenie věčné od milosti božie HusVýklB 12b; milosti božie otluczenye ot duše JakBetl 50b; peccatus est privacio vite odluczeny Post Muz XII D 11, 146a; [pokání] za pojedenie masa u postě, odluċenie od těla božieho, aby nejedl masa do roka ChelčZákO 156a

9. jur. čeho [majetku] (ot čeho) zcizení: poznali jsme odluczenie mnohá…zemí, hraduov mnohých [ke škodě království] MajCarB 1a (otluczeni rozličných vlastí…od koruny ~G, odlučovánie ~A) alienationes; práva služebnosti…bývají potracena…skrze odluczenie té věci PrávJihlA 155b