oteklý adj.; k otéci
1. [o městě] čím [vodami] obklopený vodami, obtékaný: město vodami oteklee dobyto bude BiblCard 2 Rg 12,27 (~Ol, ~Lit, vodné ~Pad, jenž jest mezi vodami ~Praž) urbs aquarum. – Srov. obtéci 2
2. [o části těla n. ráně] oteklý, naběhlý, opuchlý, napuchlý, zduřelý: rána a jiezva a raněnie oteklee BiblDrážď Is 1,6 (tak a pod. i ost.) tumens; jejie [sv. Hedviky] koleně jako kost byle ztvrdělé, opuchlé i otekle PasMuzA 26; oteklemu žaludku LékVodň 277a; slezeno oteklo udravuje [kapusta] LékFrantA 121a; přieliš od bolesti otekle [nohy Kristovy] ŽídSpráv 128; která žena jmá jako otekly vaten a nadutý LékŽen 38a
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oteklý adj.: město vodami oteklé obtékané, chráněné vodami, vodní město; oteklý, naběhlý, opuchlý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.