otdychávati, -aju, -á ipf. (pf. otdechnúti); k otdychati
1. oddechovat, dýchat: když vzhuoru jde [člověk] neb spěšně jde, tehdy s úsilím oddychawa LékFrantA 169b (~FrantC, ~Křišť)
2. s úlevou dýchat: v tom bezpečen jsa oddychawam, jenž sedí na pravici tvé Aug Strahov DG V 3,241b respiro
Srov. otdychovati