1. [o člověku] (ot koho) vzdalovat se, být vzdálen: neotbyuay ot plačících pro veselé BiblOl Sir 7,38 (~Bosk, ~Kunšt, bývaj při plačtivých ~Lit, ~Praž, neodlúčej sě ~LitTřeb, nenebývaj plačtivým ~Pad) non desis plorantibus; absum odbywam SlovVeleš 86a (kalk); ║ neotbyway při plačtivých BiblDobr Sir 7,38 (ost. jinak, v. výše) nesetrvávej; vody odtud [ze zaplavených pozemků] odbývati nemohou ArchČ 17,484 (1500) odtékat

2. za koho (mezi kým) platit za někoho; [s předstíráním] vydávat se: ty nemaje ctností skutečných, oněmíš li, musíš za blázna odbijwati ČeškaMudrA 52b; počal [Kostrba] sobě rozmyšlovati, měl li by v tom déle státi a za němého odbywati HynRozpr 118b stünd er lenger ein stumme; mezi vladykami aby takovým naším obdarováním za vladyku odbýval a za toho jmien byl ArchČ 16,297 (1486). – Srov. otbyti I/3

1. koho (gen.) zbavovat se někoho, odstraňovat, zapuzovat někoho: aby…těch odbywal [člověk] z obyčeje, jichž nemá pomoci, ale příkazu k duchovenství ŠtítSvátA 84a; aby statečných slúh a věrných lehce neotbywali [králové a knížata] BřezSvět 112b; ║ když na mezích Madian otbywaſſe [odcházející Balám] krále Balacha ComestC 104a cum…valediceret loučil se s králem; nechtíc [odpůrci křtu a přijímání dětí] propustiti k božím svátostem, odbiwagicz dítek lstivým duovodem PísRoud 342 vylučujíce

2. koho (gen.) [žádajícího, naléhajícího] (čím [řečí]) odbývat někoho, zbavovat se někoho, bez vyhovění n. souhlasu končit rozhovor s někým: jeho [Priamova posla]…tak hanebně a nepřátelsky jsú odbywali Řekové TrojK 95a; jich [upomínajících přátel] vždy dobrú řečí odbýval Půh 1,169 (1406); že to [mínění] lehce pravíš, tak tebe lehce odbywame HilPřijA 133; ║ což prosí jeho [Josefa Putifarka], odbýwa jie ŠtítStrah 4b fugit odmítá ji; nejedni z nich [tázaných]…potom zapierají, neb nepamětí odbywagij KorMan 32b vymlouvají se

3. koho (gen.) [spolumajitele, dědice ap.] (odkud čím [podílem, věnem]) odbývat, vybavovat z nedílu někoho něčím jemu patřícím: druhý společník neb jeho synové má jich [společníkových dcer] odbývati jako dcer svých vlastních ArchČ 2,392 (1437); že jie [sestry] tiem [„výpravou“] neodbývá od sebe aniž odděluje ArchČ 37,1579 (1464); odbývaj věnem raději dcer svých ArchČ 37,1728 (1466); mne [vdovu] jest z toho statku neodbyl svrchnými věcmi, tak jakož jest právo v zemi této jejich [bývalých majitelů] paní odbývati Půh 6,19 (1480)

4. koho (gen.) (za co [škodu], ot čeho [služby] čím) vypořádávat se, vyrovnávat se s někým, uvádět do pořádku své závazky (zprav. peněžní) vůči někomu: úředníkóv odbývala [paní z Tasova] od zvodóv Půh 2,171 (1409); aby urburéři…lezcuov neb štajgéřuov penězi, ale ne rudú za jich práci odbywali PrávHorK 12a (pracem rovně otpoviedati ~S, ~T) laboribus… respondere; jsúcí [obžalovaná] poručnice a držécí to zboží a odbývající jiných dlužníků i nechce mne také odbýti Půh 3,499 (1437); povinovat jest [obžalovaný] žalobníka odbývati a jemu platiti NaučBrn 19; aby za něho [bývalého majitele] dluhy podstúpě lidí odbýval [nový majitel] ArchČ 28,142 (1464); tou dědinou má se odbývati lidí pohranovských za jejich škody ArchČ 17,484 (1500)

5. koho (gen.) (čím [potřebným]) odbavovat někoho, vyřizovat něčí záležitost, zvl. opatřovat někoho, pečovat o někoho: jimižto [nenákladnými léky] lidé snadně mohú býti odbywani LékRhaz 60 léčeni; purgmistr [při řízení] jmá najprvé kněží, hostí a sirotkuov otbywati PrávPražA 247; pomoci, rady ani posílení jim nedávají [nedbalí kněží věřícím] v zámutcích, než lstivě jich odbywagij chalybaly lecjaks ChelčPost 122b odbývají; ať mne [nemluvně kojná] při té chvíle [tj. při krmení] odbywa bedlivě NaučRod 51; děti všeckny jie [manželce] také mocně porúčiem, aby jich ona odbývala jakožto jich věrná mátě ArchČ 28,321 (1469); ║ [Pilát k židům:] vy vězte, kak ho [Ježíše] chcete odbywaty AnsVít 53a jak s ním chcete nakládat; dá li jemu [pohánějícímu] citatus z čeho vinu, aby jeho také odbýval ArchČ 4,540 (1412; jur.) zprošťoval se jeho obvinění (srov. otbyti II/7)

1. čeho [nežádoucího] jak zbavovat se něčeho, odstraňovat ze sebe něco: přijímajíce jej [kořen jeleni] u pokrmu, odbywachu tudy jedu LékFrantA 138a; než takto jich [vší] snadně odbywame LékRhaz 162; v takových puotkách odbyway chytrosti lidské moudře, drže se prvního slova, že jest pravé tělo Kristovo AktaBratr 1,236b potlačuj

2. čeho [majetku] postupovat, převádět něco do vlastnictví někoho jiného, zvl. odprodávat: toho [hradu] žádnému nedávati, neprodávati, …ani kterýmkoli jiným obyčejem odbývati ListářRožmb 4,427 (1457); řemeslníci…že by také mohli užívati svých řemesl doma i jinam odbývati ArchČ 8,373 (1475; elipsa předm.); toho manstvie…od Homole aby žádnému neprodávali, neodbývali ani kterým vymyšleným obyčejem odlučovali ArchČ 9,369 (1497); ║ nemuožeme míti žádných obchodóv, kupectví nám nejdou. Á, á, nemuožeme odbywati RokPostK 33a prodávat, mít odbyt

3. čeho, co [povinnost, službu ap.], ojed. v čem, čím vykonávat, konat něco; [ledabyle] odbývat: mohl by [hříšník] tak netbánlivě pokánie toho odbywati ŠtítOpat 145a; pan Heralt…jej [obžalovaného] zastúpil a ten to [oč byl žalován] chce odbývati Půh 3,430 (1437); račte [král]…tu [na radnici] mezi pány poseděti…, a kterak pří odbywagij, popantušiti ŽídSpráv 54; aby…všemi věcmi a povinnostmi vedle země odbýval [poddaný] ArchČ 10,290 (1486); podle súsed a obyvatelí v Vysokově naprosto v ničemž odbývati povinni již viece nejsú [Jan a potomci] ArchČ 8,394 (1491); kteréž [roboty poddaní] spravedlivě odbývati mají DeskyMorBrn 59 (1493); ║ v nichž [sedmi nebesích] sedm planet přěbývá, každý svým časem otbywa VítAlan 10a (v rýmu) koná svůj běh; ty my [kněží svátky] odbywamy v svých hodzinách a za vás pána boha prosíce OlMüllB 618 ed. slavíme

4. čeho, co [poplatky ap.] n. ot čeho, s čeho [majetku] (komu čím [penězi]) platit, splácet; čeho, co uhrazovat: ten, ktož by prohrál, …aby ničehož sám po sobě ani po jiném neplatil ani odbywal, co je slíbil MajCarA 40 solvere vel…satisfacere; ješto [památné] dřieve čtyřmi groši otbywali starým právem DubA 17a; v čem sě jemu [Stupicovi] Vznata bude znáti, toho odbývaj a plň jemu Půh 1,202 (1407); jakž by kto na tej dědině…s lánu odbýval, tolikéž oni [noví majitelé dvora] dávati a odbývati jmají ArchČ 16,111 (1446); ten [odsouzený] také sám viny má odbývati 3 věrdunky Půh 3,373 (1448); což ta rada dluhu udělá…, ten má ona sama zpraviti, nemóž li toho učiniti, ale má toho druhá snieti, to jest odbywati PrávSasE 151b abenemen (var.: benennen und…berechin); plavci chtěli odbývati cla na Pardubicích míšenskými groši ArchČ 8,458 (1487); že by odbywal [nový majitel] od tej sladovně puol pruta dluhu spravedlivého Žilin 89a (1482); ║ nebo jest musil [pohánějící] právem jistiny na něm [pohnaném] dobývati a škody proto rozličné bráti a úřadu odbývati Půh 2,164 (1409) platit úřední výlohy; dar zamietáš, když… daru darem odbywaſs AlbnCtnostA 117a oplácíš; ti manželé za ten zlý plod těžce odbywati budú BechMuz 99b pykat; ať by dali [dlužníci], což sú na počtu zuostali; neb rozumiem tomu, že by nějakými tadinky odbývati chtěli ArchČ 15,20 (1477) vyřídit to; aby sám svú ctí odbýval [kdo druhému na čest sáhl] CJM 4/2,51 (1485) odčiňoval