1. co/koho [prostorového, zvl. velkého] obemykat, prostorově zahrnovat, pojímat do sebe; [plochu] zabírat, zaujímat: nesmierný jest [Bůh], jehož miesto neoſaha ŠtítPař 15b; ta Babylonie i s věží oſaha dobře pětmezcétma mil CestMandM 10b (~C, ~S, osáhla jest ~B, ~N, sahá ~A); on [Bůh] všechny věci oſahá a oſahl jest, a jeho nižádná HusDcerkaH 213b; učiň flastr ták veliký, aby oſahal všecko miesto i dále okol LékSalM 325 comprehendit; ║ kamž se koli na svět vylévá [Antikrist] nebo jej oſaha ChelčJan 72b zabírá do své sféry

2. co obsahovat, mít jako obsah; [něco abstraktního] zahrnovat: sen králóv jest vše j eden…: Sedm volóv krásných a sedm klasuov plných sedm let bude plenných, vše jednu věc obú snú oſiehagice BiblMil Gn 41,26 (osahují ~Pad, var. v. obsáhati 2) comprehendunt; ta množnost oſaha téměř všecko sbožie LyraMat 126a se extendit ad omnia; tato třetie strana [„léků“] oſaha léky ran, kteréžto bývají …na prsech LékRhaz 113; oſaha v sobě [velký otok] velikost hnisu neb talova ztvrdlého LékSalM 317 cum comprehenderit in se; tak se dělé [„roty“] od jednoty, kterúž viera zvoluje a oſaha…, kterúž viera drží v sobě ChelčSíť 27a. – Srov. obsáhati 2