1. co čím [zářivým] osvětlovat, ozařovat: toto slunce přěspravedlné, tuto září vešken svět osvětlijící, ne toto světlo, ale tělo božie přepokorně přijal jest [sv. Václav] PulkR 225 ed. (osvěcijícé ~B, ~Lobk, ~S, osvěcuje ~N) solem rutilantem animae (v obraze); ║ nad nimžto [Ježíškem] temnú noc svými poprslky hvězdy oſwietligy PasD 2a zjasňují

2. co [oči] zbavovat slepoty, činit vidoucím: lépe jest k domovéj světlosti tři okéncě jmieti než dvě, jakéž sú svatého božstvie u veleslavenství tři osoby, ješto srdečnie oči oſwietlygy PasMuzA 20 (osvěcují ~Tisk, ~Kal) illuminant. – Srov. osvěcovati¹ 4

3. relig. co [řád, rozum ap.] čím [duchovním] osvěcovat duchovně, obdarovat schopností dokonalejšího poznání: divně také hospodin proročským duchem jejie [sv. Hedviky] přěvěděnie oſwietlowaſſe, ež ktož přěd ni přišel…, jich nevidúc ze jmene poznajieše PasMuzA 29 (~KlemA, ~Tisk, osvěcováše ~Kal); tu [v klášteře] nalezneš, ano Písmo svaté ten zákon oſwietluge PasMuzA 419 (osvětcuje ~Tisk); rozumy a smysly lidské oſwietlyge [Jeroným] JeronM 1b illuminando mentes hominurr