1. (čeho [pravdy aj).]) dosvědčení, potvrzení (něčeho), vydání svědectví (o něčem): Adadezer svědečstvie síly…anebo oſuiedċenie VýklHebrL 175b testificatio; před jasností Vašie Velebnosti pravdy osvědčením pravým osvědčujem, že… ArchČ 3,289 (1408); to jisté krve prolitie bylo jest našeho druhého narozenie oſwieċeníe HusSvátA 550b; svědectvie vydávám [Jan] každému, t. s přísežností práva vydávám anebo s oſwėdċenim práva vydávám svědectvie JakZjev 467b; věrné a svaté osvědčenie předkládajíc DeklPřij 203 (1417); contestacio oſwyedczenye Slov KapPraž M 136,107a; bez těch tří věcí nelze žádnému spasenu býti podlé oſwědčenj zákona božího a písem od svatých doktorův AktaBratr 2,164b; astipulacio oſwiedcženie aut oznámenie SlovKlem 31a; ║ když kolivěk znamenie přivezmeš, jenž k oſviedċeni dušě sě chýlí, vždy jest přísaha HusVýklB 43b (k usvědčení ~N) k dosvědčení pravdy dušováním

2. bibl. (čí [boží]) přikázání, ustanovení (jako svědectví boží vůle, v. Novotný, Bibl. slov. 2,1029): si custodierint filii tui testamentum meum ač ostřiehati budú oſſwiedczienie ŽaltGlosMuz 131,12 (BiblDrážď, svědečstvie ŽaltWittb, pod. ~Pod, BiblLit, ustavenie ŽaltKlem, úkladu ~Kap, zákona BiblOl, ~Pad, ~Praž); položíš v škříni oſwiedcženie, ježto ť dám BiblCard Ex 25,16 (~Ol, ~Lit, svědectvie ~Pad, přikázanie ~Praž) testificationem

3. jur. (čeho [žaloby, koupě]) úřední oznámení, ohlášení: pan Michal s týchž dveřích kostelních… s obyčejným oſwiedcżenim takový póhony sňal jest AktaKost 6a cum protestatione; to oſwiedczenie nebo ohrada jestiť taková: Vprvniem… počátku… pře osvědčuje řečník právo své strany, že celé jest PrávHorM 45a protestatio; při žalobách potřebné li jest oſwiedczenie druhé žaloby: …opustí li kto oſwiedczenie a oznámenie, k budúcím žalobám snad neškodí PrávJihlA 21b; o oſwiedczeni kupečství:… osvědčí li jeden člověk kupečství nebo jisté zboží před právem Žilin 146a von beseczung. – Srov. osvědčovánie 2