1. co [místnost, lože ap.] čím obestřít, kolem dokola pokrýt, ověsit n. obložit: posteli mú oſtrziela jsem dějnicěmi psanými z Ejipta BiblDrážď Pr 7,16 (~Ol, ~Praž, obestřela sem ~Pad, postlala sem ~Lit) stravi; oſtrzeṡ přístřešie oponami BiblCard Ex 40,8 (tak i ost.) circumdabis; ktož má dóm duchovní, z viery, naděje a z lásky ustavený na Kristovi…, ten má krásen učiniti ten dóm…, oſtra čtyři stěny naděje čtyřmi ctnostmi HusPostH 193b (v obraze); okrásie [hostitelé] duom i umetou, koberci oſtrau RokPostA 33a (~B, ~K); místo své a starších pánuov koberci oſtra [hejtman] poctivě TovačA 36b

2. koho, co [zvíře] čím [rouchem] zahalit, pokrýt, přikrýt: tu šlechetní boží posli svým ruchem oſtrvv oslíka (oſijdla rkp) ŠtítSvátA 212b (v obraze); ta žena ať se dobře rúchem oſtrze LékFrantA 95a (~Křisť) ♦ ostřieti sě (čím) přiodít se, podpásat se (něčím), popř. připravit se k pracovní činnosti (oblečením něčeho): když uslyšal [Petr lovící ryby], že Pán jest [na břehu], sukní oſtrziel sě, nebo bieše náh EvOl 268a (J 21,7: VýklKruml, obestřel se BiblPraž, opásá se EvVíd, podpása sě ~Zimn, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, přepása sě ~Drážď, ~Ol) tunica succinxit se; assurgit [Christus] famulisque libens famulatus et omnem lintheo accintus (oſtrziew sě gl.)…discipulis…lavans vestigia GlosSed 165a (srov. J 13,4 cum accepisset linteum, praecinxit se: var. v. opásati sě)

3. co [slavnostní roucho] komu obléci, kolem dokola ovinout n. navléci: že těmi všemi [věřícími] jakožto ozdobú budeš oděn a oſtrzieſs je sobě jako chot BelB 19b (~A, ~C; srov. Is 49,18: var. v. obložiti 5) circumdabis tibi eos (v obraze)

4. koho/co čím [množstvím] zahrnout, zasypat: Oſtrzyechu mě [Židé P. Marii] bez milosti zlými slovy i také ranú AnsVít 53b; ranil [Bůh] mne ranú na ránu, …oſtrzel prachem tělo mé BiblPraž Job 16,16 operui (odchylný překlad)