osidlovati, osidľovati, -uju, -uje ipf. (pf. osidliti, osidlati)
1. co [ptáka] (čím) chytat do něčeho spoutávajicího, do nějaké léčky (zvl. do sítě): Sabliachoi…oſidluge nebo upletuje supa VýklHebrL 226b (~K) irretiens vulturem; Soboch oſidluge nebo zadržuje VýklHebrL 226b (~K) irretiens; cizie z jednoho osidla vypúščejě [lichvář] a mnohým pak oſſidluge MatHom 81 (v obraze)
2. koho (čím [vábivým]) zlákávat pod svůj vliv, dostávat do svého područí; [krásou, kouzlem] podmaňovat si; [o ďáblu] zaplétat do svých osidel, svádět (k hříchům): zlý diábel tiem sveličením některé oſydluge OtcA 19a (oſydlige ~B) illaqueat; ó živote světa tohoto, jenžto pln jsi osidl, se všěch strán kolik ty jich na sobě oſydlygeſſ JeronM 22b illaqueas; svým viděním bláznivých lidí dušě oſydlygycz [ženy] JeronM 61a illaqueantes; netoliko krásu, ale čáry lidi oſydlowala, až i bratra králové k sobě přitáhla byla MatHom 325; aj, kakť nás [hříšné] oſydlugij zlí duchové těmito činy ŠtítSvátA 134a