osidľenie, -ie n.; k osidliti
(čí [ďábla]) zapletení do osidel, vlákání pod vliv (někoho), nástraha (něčí): spade naň [na poustevníka] pokušenie velmi těžké i diábelské oſydlenie OtcB 6a (~A, ~C, ~D) laqueos; tudyť [pláčem žena] hledá oſydlenye nebo někakého přělščenie KatoVít 76a struit insidias. – Srov. osidlánie 2